• Úvod
• Paleontologie
• • Bakterie
  • Živočichové
  • • Prvoci
    • Mnohobuněční
    • • Žahavci
      • Lobopodi
      • Členovci
      • Měkkýši
      • Ostnokožci
      • Strunatci
      • • Konodonti
        • Paryby
        • Pancířnatí
        • Nozdratí
        • Paprskoploutví
        • Obojživelníci
        • Plazi
        • Ptáci
        • Savci
      • Polostrunatci
      • Ramenonožci
      • Mechovky
      • Kroužkovci
      • Hlavatci
      • Archeocyáti
      • Houby
  • Rostliny
  • Ichnofosílie
  • Problematica
  • Falzifikát
• Mapové hledání
• Vyhledávání paleo
• Stratigrafie
• Minerály a horniny
• Odkazy
• Rejstřík
• Kontakty
• Mapa stránek

      Paprskoploutví (lat. Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních kostnatých ryb, která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního devonu 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.

Systematika

Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: chrupavčití (Chondrostei), mnohokostnatí (Neopterygii) a kostnatí (Teleostei). Třída má přibližně 42 řádů se 430 čeleděmi a více než 23 000 druhů.[1][2] Evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou pro vědu vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy.

Popis

Charakteristické pro paprskoploutvé ryby je vyztužení ploutví kostěnými paprsky.

Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních stanovišť. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní prameny a teplé pouštní říčky (jako rod Cyprinodon), podzemní jeskyně, efemérní tůňky, polární moře a hlubiny oceánů. Výše uvedená stanoviště se nacházejí v rozsahu teplot prostředí od -1,8 °C až do 40 °C, v rozsahu pH od 4 do 10 a více, ve vodách s širokým rozsahem rozpuštěného kyslíku od 0 po plné nasycení, ve vodách se salinitou od 0 po 90 ppm a ve vodách s hloubkou 0 do 7 000 m.

Některé ryby stráví většinu času zcela mimo vodu: ryby z rodu lezců Periophthalmus chytají svou kořist tvořenou drobnými bezobratlými v přílivové zóně, zatímco jiné ryby žijí ve strnulém stavu. Jiné se adaptovaly svým přísavným ústrojím na extrémně rychle proudící vody horských oblastí Asie. Zajímavé jsou i svítící a světélkující ryby žijící v hlubinách oceánů z čeledí lampovníkovití, sekernatkovití, světlonošovití, moridovití a halosaurovití.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Paprskoploutv%C3%AD http://tolweb.org/tree?group=Actinopterygii&contgroup=Gnathostomata

Příklady fosilních paprskoploutvých ryb. © http://www.devoniantimes.org
Lepidotes (vlevo nahoře, jura), Cheirodus (vpravo, karbon),and Ctenothrissa (vlevo dole, křída)