Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Polostrunatci > Graptoliti

Graptoliti (Graptolithina)

      Graptoliti (lat. Graptolithina: název odvozen z řeckého graphos = psát, lithos = kámen) jsou vyhynulou skupinou výlučně mořských koloniálních živočichů, mající vzhled prutů nebo keříků. Jsou v paleozoiku významnou třídou řazenou do kmene polostrunatců (Hemichordata). Mají mimořádný stratigrafický význam v ordoviku a siluru. Dělí se na svě skupiny Graptoloidy a Dendroidy.

Graptoloidi jsou výlučně koloniální živočichové, s podpůrnou a ochranou vnější kostrou (rabdosomem). Rabdosom vytvářeli pučením jedinci (zooidi) jednotlivě obývající komůrky (téky). Jedinci v kolonii byli spojeni tkáňovým provazcem (stolonem). Rabdosom vznikal pučením z počáteční téky (sikula) na proximálním konci rabdosomu. Na distálním konci postupně se prodlužující větve přirůstaly nové téky. Tvar ték je většinou trubicovitý, s ústím různě utvářeným (přímým, zahnutým), někdy vytaženým do trnů. Na rabdosomu mohou být téky jediného nebo dvou až tří typů. Z vrcholu počáteční komůrky, sikuly, vybíhá tenké vlákno (nema), od jejího ústí vybíhá silnější vlákno (virgela). Nema má někdy složité ukončení, s příchytnými háčky a kotvičkami. Organická hmota tvořící rabdosom se nazývá periderm. Její chemické složení není přesně známo, na rozdíl od starších předpokladů dnes víme, že neobsahoval chitin. Vzhled zooidů není znám, předpokládá se podobnost s recentními křídložábrými (třída Pterobranchia), kteří mají vakovité tělo s párem tykadélek k filtraci potravy. Z ultrastruktury stěny téky se předpokládá, že zooidi byli schopni pohybovat se i po povrchu téky, se kterou zůstávali spojeni dlouhým a ohebným stonkem. Z podobnosti z křídložábrými je pravděpodobné, že pokud v téce zooid uhynul, pučením ze stolonu byl v téce nahrazen novým zooidem.

Dendroidi se objevují již ve středním kambriu. Z některých planktonních typů dendroidů se na počátku ordoviku vyštěpují graptoloidi. Dendroidi jsou morfologicky konzervativnější a hlavní morfologické typy přežívají bez větších změn do karbonu, v jehož průběhu vymírají. Stratigrafický význam v příliš nemají.

Mohutný rozvoj skupina prodělává ve spodním ordoviku. V průběhu tremadoku dochází k rozštěpení na dvě hlavní větve: graptoloidy a dendroidy. Graptoloidi prodělávají rychlý rozvoj spojený s redukcí počtu větví (od vícevětevných typů k dvouvětevným a biseriálním typům) a přechodem k planktonnímu způsobu života. Pro tremadok je význačný anizograptová fauna s Rhabdinopora, Bryograptus a Kiaerograptus. V arenigu se rozvíjí dichograptová fauna s význačnými rody Tetragraptus, Didymograptus, Isograptus. Pro střední a svrchní ordovik je význačná diplograptidní fauna s převahou biseriálních typů jako Glyptograptus, Nemagraptus, Dicellograptus aj. Po krizi na konci ordoviku dochází k novému rozvoji od počátku siluru. Přežívají některé biseriální typy (retioliti, diplograpti, glyptograpti) a zejména se rozvíjejí formy s jedinou větví (monograpti; monograptová fauna). Poslední monograpti vymírají ve spodním devonu (stupeň prag). Jednou z posledních oblastí jejich výskytu je i oblast Barrandienu (lom Na Stydlých vodách).


Zdroj: Katedra biologie ZČU v Plzni


Mikrostruktury graptolitů rodu Geniculograptus (Courtesy of Denis Bates.)
Mikrostruktury graptolitů rodu Geniculograptus (Courtesy of Denis Bates.)
Téka retiolitidního graptolita rodu Phorograptus
Téka retiolitidního graptolita rodu Phorograptus
Reticulograptus variansKraft (1982), Pl. 10, fig. 2, 3fragment rabdosomu, 55 x 40mm MŠ7077
Reticulograptus variansúplný jedinec, zachovaný in situ MŠ6051
Reticulograptus variansfragment rabdosomu, 13,5x 8,3cm MŠ7116
Reticulograptus variansfragment rabdosomu 20x15mm MŠ7096
Reticulograptus variansAD, Kraft (1982)fragmenty rhabdosomů JK5005
Reticulograptus variansKraft (1982), Pl. 10, fig. 4rabdosom 59x42mm MŠ7118
Retiolites angustidensMalá Chuchle-Vyskočilka, suť po pravé straně silnice od Zlíchova před M. Chuchlí , nad diabasovými výlevy p5243
Retiolites angustidensAD, Loydell et al. (1997),deformovaný rabdosom BB687
Retiolites angustidensAD, Loydell, Štorch a Bates (1997)deformovaný rabdosom BB686
Retiolites angustidensAD, Loydell et al. (1997) PŠ700
Retiolites angustidensAD, Loydell et al. (1997) PŠ709
Retiolites angustidensAD, Loydell, Štorch a Bates (1997) BB689
Retiolites angustidens BB684
Retiolites angustidensAD, Loydell et al. (1997)dva deformované rabdosomy a část dalšího rabdosomu BB692
Retiolites angustidensAD, Loydell et al. (1997)rabdosom PŠ705
Retiolites geinitzianusaut. č. 593 a č. 594 JH112
Retiolites geinitzianusaut. č. 158, neúplné rhabdosomy JH104
Retiolites geinitzianusAD, Loydell et al. (1997)zuhelnatělý rabdosom PŠ704
Retiolites geinitzianusAD, Loydell et al. (1997)rabdosom PŠ703
Retiolites geinitzianusAD, Loydell et al. (1997)zuhelnatělý stlačený rhabdosom PŠ687

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]