Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Houby

Houby (Porifera)

      Živočišné houby (lat. Porifera) patří mezi nejprimitivnější mnohobuněčné organismy, zároveň ale představují nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi, objevují se již v proterozoiku. Žijí převážně v mořích, ale jsou známí i sladkovodní zástupci.
Spongie jsou přisedlí živočichové, kteří nevytvářejí ani tkáně, ani orgány a nemají ústa ani nervová vlákna. Tvar spongií je velmi proměnlivý, může být vakovitý, pohárovitý, talířovitý, větvený, nebo povlékavý. Měkké tělo živočišné houby je tvořené mnoha typy specializovaných buněk. Charakteristické jsou kanálky, které vedou vodu s živinami do mikroskopických dutin. Ty jsou vystlané límečkovými buňkami (choanocity), které způsobují pohybem bičíku proudění vody. Jiné typy buněk, skleroblasty, vylučují sponginová vlákna, vápnité a nebo křemité jehlice. Tyto pevné elementy tvoří podpůrnou kostru měkkého těla spongie.
Křemité nebo vápnité jehlice jsou tělíska různého tvaru i velikosti s typickým osním (axiálním) kanálkem. Podle velikosti tyto jehlice dělíme na mikrosklerity a makrosklerity. Mikrosklerity jsou drobné jehlice, viditelné pouze mikroskopem při 200 –300 násobném zvětšení. Ve fosilním záznamu jsou extrémně vzácné. Makrosklerity jsou velké jehlice, viditelné pouhým okem. Jsou buď volné, nebo vzájemně pevně spojené, takže vytvářejí celou kostru. Právě kostry spongií a velké jehlice jsou ve fosilním záznamu poměrně časté.
Hlavní typy jehlic se vydělují podle souměrnosti – známe jehlice jednoosé (monaxony), tříosé (triaxony) , čtyřosé (tetraxony), mnohoosé (polyaxony) a bezosé (sphaery). Zvláštním typem tetraxonu jsou desmy, které se vyskytují u značného množství fosilních spongií, tzv. lithistidních demospongií.

Podle typu makroskleritů se spongie dělí na tři třídy:
Demospongea
Hexactinellida
Calcarea

Zvláštní skupinou řazenou k houbám je třída Stromatoporoidea.
Do blízkosti hub bývají řazeni i Archeocyatidi

Z České republiky pocházejí nálezy spongií především z mesozoických, ale i palezoických a kenozoických sedimentů. V paleozoiku Barrandienu (ordovik, silur) jsou místy hojné izolované tříosé jehlice charakteristické pro třídu Hexactinellida. Izolované jehlice spongií jsou hojné i ve svrchnokřídových sedimentech české křídové pánve, kde mohou být horninotvorné a tvoří spongolity. Velmi hojné jsou i kompletní kostry spongií –zejména ve spodnoturonských uloženinách na jižním okraji české křídové pánve a ve svrchním turonu Poohří jsou hojní zástupci tříd Hexactinellida (rody Laocoetis, Ventriculites, Guettardiscyphia), Demospongea (Siphonia, Jerea, Chonella) a Calcarea (rod Pachytilodia). V kenozoiku jsou nálezy spongií sporadické, známy jsou například izolované jehlice třídy Demospongea z neogénu vídeňské pánve.

Autor: Radek Vodrážka
Stromatoporoidea Stearn, 1972 JK6560
Stromatoporoidea Stearn, 1972 JK6561
Stromatoporoidea Stearn, 1972 JK5221
Stromatoporoidea Stearn, 1972 JK5222
Stromatoporoidea Stearn, 1972 JK5223
Stromatoporoidea Stearn, 1972izolovaná kolonie s drobnými komůrkami ZT13
Stromatoporoidea Stearn, 1972zbytky mnoha kusů FF720
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-h menší cenostea FF247
Stromatoporoidea Stearn, 1972středně veliké protáhlé cenosteum s narostlými drobnými Pachyfavosites polymorphus FF213
Stromatoporoidea Stearn, 1972menší mírně protáhlé cenosteum FF214
Stromatoporoidea Stearn, 1972středně velký trs FF217
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-d malé trsy FF240
Stromatoporoidea Stearn, 1972 JK5219
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-f středně veliká a malá cenosteafoto FF249
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-d menší masivní kůrovitá cenostea FF210
Stromatoporoidea Stearn, 1972velmi malá cenostea, a-e FF241
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-b cenostea střední až malé velikostifoto FF207
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-e středně veliká a malá cenostea FF248
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-c menší masivní cenostea FF208
Stromatoporoidea Stearn, 1972a-c menší masivní inkrustující cenostea FF209

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]