• Úvod
• Paleontologie
• • Bakterie
  • Živočichové
  • Rostliny
  • • Rozsivky
    • Výtrusné
    • • Kapradiny
      • Přesličky
      • Megaspory
    • Nahosemenné
    • Mechorosty
    • Krytosemenné
    • Řasy
    • Plavuňovité
    • Acritarchy
    • Předsemenné
  • Ichnofosílie
  • Problematica
  • Falzifikát
• Mapové hledání
• Vyhledávání paleo
• Stratigrafie
• Minerály a horniny
• Odkazy
• Rejstřík
• Kontakty
• Mapa stránek

     

Kapradiny (lat. Filicopsida nebo Polypodiophyta) jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin, čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeny po celé Zemi. Současné druhy jsou z velké většiny byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy. Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v permokarbonských lesích. Kapradiny se poprvé objevily ve spodním devonu a největší rozvoj zažily právě během karbonu a permu. V druhohorách a třetihorách spíše kapradiny vymíraly. Evolučně pravděpodobně navazují na oddělení Rhyniophyta. Kapradiny druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu).

Obecnější kapraďorosty (lat. Pteridophyta) je souhrnné označení pro několik oddělení suchozemských výtrusných cévnatých rostlin, jejichž tělo je rozdělené na pravé orgány (kořen, stonek, list). Mají také pravé cévní svazky. Rozmnožování se děje především pomocí výtrusů (spor), životní cyklus je rodozměna. Mezi kapraďorosty patří kapradiny, přesličky, plavuně a psilofyty. Věda, která se jimi zabývá, se nazývá pteridologie. Rozvoj kapraďorostů probíhal již v prvohorách, díky tomu máme dnes fosilní paliva. Dnes známe asi 20 000 druhů. Podle novějších studií je známo, že skupina kapraďorosty nemůže být monofyletická, pokud zahrnuje i plavuně – ty jsou totiž samostatnou vývojovou linií. Proto je nově používáno označení Monilophyta pro kapradiny, přesličky a psilofyty. V takovém případě je to opravdu monofyletická skupina.

Životní cyklus kapraďorostů je rodozměna. Ze zygoty se vyvíjí sporofyt, na němž vyroste výtrusnice, ve které se vyvíjí haploidní výtrus. Z výtrusu vznikne buď samčí nebo samičí prokel - gametofyt. Ze samčího prvoklíčku vyroste pelatka nesoucí pohyblivé spermatozoidy. Samičí prvoklíček dá vzniknout zárodečníku, v každém je jedna vaječná buňka (bez bičíku). Ve vodním nebo vlhkém prostředí dojde k oplození vaječné buňky.