Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Strunatci > Plazi

Plazi (Reptilia)

      Plazi (lat. Reptilia) lze chápat jako parafyletickou skupinu zahrnující krokodýly, haterie, šupinaté a želvy nebo fylogeneticky jako synonymum pro skupinu Diapsida = Sauropsida, tj. včetně ptáků. Nejproblematičtější je pak třetí přístup, tj. zahrnování k plazům i jim podobné skupiny z linie vedoucí k savcům (Synapsida). Plazi v nejužším slova smyslu jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Lebka plazů je s páteří spojena kloubně a jsou to živočichové s plně vyvinutým amnionem.

Plazy lze v současnosti najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy. Plazi totiž nemají stálou tělesnou teplotu. Moderní druhy plazů negenerují dostatečné množství energie k udržení stálé tělesné teploty a místo toho se spoléhají na výměnu tepla s okolním prostředím. Například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Většina druhů je schopna udržet svoji tělesnou teplotu ve velmi úzkém rozmezí. Neschopnost generovat teplo umožňuje vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velký savec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů je masožravá a vejcorodá. Některé druhy jsou však vejcoživorodé, a hrstka je dokonce živorodá.

Vznik plazů se klade do období karbonu, do doby před ca 320–310 millióny let. První plazi se zřejmě vyvinuli z pokročilých reptiliomorfních labyrinthodontů. Jedním z nejstarších zástupců, kterého lze již pokládat spíše za plaza, nežli za pokročilého obojživelníka je Casineria. Dále byly nalezeny série stop končetin typických pro plazy a to v Novém Skotsku, které jsou datovány na stáří ca 315 miliónů let a jsou zařazeny k rodu Hylonomus, nejstaršímu nepochybnému plazu podobnému ještěrce.

Plazi jsou také sesterskou skupinou savců v širším smyslu slova (Synapsida). Nejprimitivnějšími žijícími plazy jsou s velkou pravděpodobností želvy. Podle některých studií jsou však značně odvozené.Zbylí plazi (Diapsida v užším smyslu; zařazení želv mezi Diapsida je nejisté) se dělí na dvě velké větve: Archosauria zahrnující krokodýly a dinosaury včetně ptáků a Lepidosauria, kam patří haterie a šupinatí plazi.
hylonomus
Nejstarší nepochybný plaz rodu Hylonomus
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Hylonomus_BW.jpg
Plazi mají uzavřený krevní oběh přes " tříkomorové " srdce, dvě srdeční síně a dvě komory oddělené proděravěnou blánou (krev se minimálně mísí). Běžně mají aortální chlopeň a zcela postrádají, oproti obojživelníkům, žilní splav a srdeční nástavec. Pokročilejší stavbu krevního oběhu mají krokodýli, kteří disponují čtyřkomorovým srdcem. Navzdory tomu – kvůli dynamice tekutin – se plazům při průtoku krve srdcem do určité míry mísí okysličená krev s neokysličenou.

Všichni plazi dýchají výhradně plícemi a žádný druh nedýchá pokožkou ani žábrami. Mají dvě externí nozdry s interními nozdrami, které ústí do orální dutiny. Plíce jsou provětrávány kombinací rozpínaní a stahování žeber pomocí osových svalů. Krokodýli se také spoléhají na jaterní pístovou metodu, při které jsou játra tažena zpět a svaly jsou svázané se stydkou kostí (součást pánve), která naopak zatáhne spodek plic zpět a tím je roztáhne. Také mají průdušky, hrtan a průdušnice. Plazi na rozdíl od savců nemají bránici (s výjimkou krokodýlů, kteří ji mají).

V ústní dutině plazi nemají tvrdé patro a tudíž musejí zadržovat dech, když polykají. Mezi ústní a nosní dutinou je uložen tzv. Jacobsnův orgán, který slouží k velmi citlivé chemické analýze okolí. Jeho prostřednictvím dokáží plazi zachytit i velmi malé množství molekul. Látky jsou na místo analýzy dopraveny pomocí jazyka (známe vyplazování jazyka u hadů).

Vyměšování probíhá pomocí pravých párových ledvin, kyselina močová je silný dusíkový odpad. Vodu již umějí plazi velmi efektivně resorbovat, takže nedochází k velkým ztrátám.

V porovnání s obojživelníky mají plazi také velmi pokročilý nervový systém. U vývojově dokonalejších plazů se poprvé objevuje i druhotná kůra koncového mozku. Mají dvanáct párů kraniálních nervů. Díky závislosti na teplotě okolí mají vysoce vyvinuté termoreceptivní funkce. Dokáží rozeznat změny teploty řádově v tisícinách stupňů.

Oko plazů je dokonale vyvinuto. Některé druhy mají barevné vidění, některé dokáží rozeznávat okem i tepelné rozdíly (termovize).

Plazi mají oddělené pohlaví s vnitřní fertilizací. Zárodečná vajíčka jsou chráněna koženou nebo vápníkovou skořápkou. U plazů se vyskytují všechny tři typy rozmnožování: vejcorodost, vejcoživorodost a vzácně živorodost. Vejcorodí plazi kladou svá vajíčka vždy na souš a ve většině případů se o ně již nestarají. Částečná péče o potomky je dokumentována pouze u některých pokročilých druhů. Například krokodýlí samice chrání hnízdo s vajíčky a po vylíhnutí pomáhá mláďatům do vody. Poté je opouští. U Vejcoživorodých plazů probíhá vývoj jedince přímo v těle samice. Tím snižuje možnost útoku predátorů na vejce. Nový jedinec se z vajíčka vylíhne buď bezprostředně po nakladení, nebo již při vlastním snášení. Živorodí plazi jsou velmi vzácní. Zárodek se v jejich případě vyvíjí přímo v těle a je vyživován z primitivní placenty (nepravá placentace zárodků).
Crocodiliazubyfoto PČ121

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]