Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Žahavci > Stromatopory

Stromatopory (Stromatoporoidea)

      Stromatopory (lat. Stromatoporoidea) jsou vyhynulou skupinou výlučně mořských živočichů, kteří si vytvářeli masivní kostry z uhličitanu vápenatého zvané coenosteum. Základ vnitřní stavby kostry tvoří horizontální pláty (laminy) spojené vertikálními sloupky (pilae). Sloupky mívají okrouhlý průřez. Mohou být dlouhé, když pronikají několik plátů, nebo krátké, jestliže jsou vymezeny dvěma sousedními pláty. Někdy mohou být vyvinuty prostory čočkovitého tvaru označované jako cysty. Povrch trsu bývá hladký, granulovaný nebo bradavčitý. U některých jsou na povrchu coenostea patrné hvězdicovité útvary (astrorhizy), umístěné na vyvýšených výstupcích. Makroskopicky je laminární uspořádání patrné na silnějších, koncentricky uspořádaných latilaminách. Trsy mohou být hlízovité, kulovité, destičkovité, povlékavé nebo větvené. Dosahují velikosti od několika mm do několika m. Uspořádání měkkých částí není známo.

Systematické postavení je nejasné. Stromatopory bývají kladeny do příbuznosti žahavců nebo k houbám, jmenovitě k třídě Demospongea, se kterými mají řadu společných znaků (např. uspořádání astrorhiz připomíná soustavu lakun a kanálků na povrchu korálinních hub).
Stromatopory žily v mělkých teplým mořích. Jejich coenostea byla důležitou složkou útesotvorných organizmů v siluru a devonu. V příznivých podmínkách se stromatopory stávaly skupinou na útesech převažující. Vytvářely poléhavé a povlékavé porosty, v klidnějším prostředí i hrubě větvené útvary (např. rod Amphipora).
Stromatopory jsou známé od kambria do křídy, s maximálním rozkvětem v siluru a devonu. Nejvýznamnějšími zástupci jsou rody Amphipora a Actinostroma.

Zdroj: http://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/zoopaleontologie/%C5%99%C3%A1d%20Stromatoporoidea.htm
Tvary kolonií stromatoporoideí
Tvary kolonií stromatoporoideí
Řez kolonií stromatopory
Řez kolonií stromatopory
Actinodictyon tenuecenosteum XA96
Actinostroma crassepilatumZukalová (1958), Pl. I, fig. 1 H13; výbrusy 815-817, 820, 1216, 1218a-b=části rozřezané kolonie, c-i =výbrusy /d orig./ VZ1
Actinostroma dehorneaeZukalová (1958), Pl. II, fig. 1 C1, výbrusy 794-796části rozřezané kolonie, a-c =výbrusy /c orig./ VZ6
Actinostroma devonenseZukalová (1958), Pl. I, fig. 2 B1; výbrusy 787-790, 1223a-b=části rozřezané kolonie, c-g =výbrusy /g orig./ VZ5
Actinostroma fungiformeZukalová (1958), Pl. III, fig. 1, 2, A36; výbrusy 901-903a-b=části rozřezané kolonie, c-e = výbrusy /c,e orig./ VZ14
Actinostroma verrucosumZukalová (1958), Pl. IV, fig. 1, A27; výbrusy 873-877, 1214a:část rozřezaného trsu, b-g = výbrusy /e orig./ VZ15
Amphipora ramosa p4449
Atelodictyon moravicumZukalová (1958), Pl. V, fig. 1, 2, text. fig. 19i, 19e; Pl. VI, fig. 3, text. fig. 19hčásti trsu /a,b/, výbrusy /c-i/, orig=i,e,h VZ19
Clathodictyon borealečást cenostea, povrch s astrorhizami XA99
Clathodictyon clivosumčást cenostea XA92
Clathodictyon p3655
Clathrodictyon paramygdaloidesZukalová (1958), Pl. IV, fig. 2část trsu /a/, výbrusy /b-c/, c=orig. VZ20
Densastroma astrodesdva kusy říznuté z jednoho cenostea XA93
Densastroma pexisumčást stenostea XA100
Ecclimadictyon fastigiatumčást stenostea XA101
Pachylostroma estoniensečást cenostea XA98
Parallelostroma typicumčásti cenosteí (narůstá tabulát!) XA102
Pseudolabechiačást cenostea se zachovaným povrchem XA95
Stromatocerium sakuensečást cenostea se zachovaným povrchem XA97
Stromatopora columnarisa-d části rozřezaného trsu, e-h výbrusy VZ30

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]