Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Ichnofosílie

Ichnofosílie

     

Podle definice se za fosilizované stopy po činnosti organismů (ichnofosílie) považují takové výsledky činnosti organismů, které jistým způsobem odrážejí morfologii původce, ale neodpovídají přesně jeho tvaru (aby tak nebyly mezi stopy řazené např. schránky, které si organismus sestavuje z materiálu z okolí - tzv. aglutinované schránky), a při kterých dochází k manipulaci s cizím materiálem. Studium ichnofosilií výrazně napomáhá možnosti sestavení paleoekologických a paleogeografických rekonstrukcí a také lze učinit odhady o hloubce dna a podmínkách prostředí. Výhoda ichnofosilií spočívá v tom, že jsou jen obtížně a vzácně přemístitelné (narozdíl od živočichů či rostlin, které jsou před fosilizací často transportovány), a vypovídají tak o prostředí in situ (přímo na místě).

Ichnofosilie lze také lokálně využít ke stratigrafickým účelům. Největší stratigrafický význam mají ichnofosilie v nejsvrchnějším proterozoiku a nejspodnějším kambriu. Například báze kambria je dána výskytem ichnofosilie Treptichnus pedum.

Ichnofosilie jsou také odolnější vůdči metamorfóze než tělěsně zachované fosilie, což umožňuje využití ichnofosilií ve stratigrafii metamorfovaných jednotek. Nesmírně důležité jsou v případech, kdy se nezachovají zkameněliny organismů např. když jsou schránky rozpuštěny ještě před fosilizací. Také tvoří často jedinné svědectví o organismech s měkkými těly.

Ichnofosilie jsou označovány rodovými a druhovými jmény (ichnorod a ichnodruh). Dnes je možné ichnofosilie členit hned z několika hledisek jako například na základě toponomie (dle způsobu zachování a vztahu výskytu ichnofosilií vůdči zvrstevní) nebo podle etologického hlediska (dle chování organismů, při kterém vznikají).

Doporučené stránky:

Toponomická klasifikace ichnofosílií
Zdroj: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-56/
Toponomická klasifikace
Na základě toponomické klasifikace jsou ichnofosilie děleny do skupin podle jejich pozice v sedimentárních vrstvách. Na základě této klasifikace můžeme vymezit následující kategorie:
  • exichnia - biogenní struktury v plném reliéfu vně vrstevní plochy
  • epichnia - biogenní struktury vytvořené na povrchu vrstev v poloreliéfu
  • endichnia - biogenní struktury v plném reliéfu uvnitř vrstvy
  • hypichnia - biogenní struktury vytvořené na spodních vrstevních plochách v poloreliéfu
Etologická klasifikace
Na základě této klasifikace jsou vymezeny skupiny ichnofosilií podle chování (etologie) původce, které vedlo ke vzniku ichnofosilie. Jedná se o skupiny jako například:
  • Cubichnia - stopy po odpočinku. Jedná se o stopy vytvořené živočichy v klidovém období. Do této skupiny patří například odpočinkové stopy hvězdic.
  • Repichnia - stopy po lezení. Tyto stopy odrážejí především pohybovou aktivitu živočichů.
  • Pascichnia - stopy po pastvě. Jedná se o stopy vzniklé při orientovaném požírání substrátu.
  • Agrichnia - stopy po kultivaci. Jedná se o stopy vzniklé pěstováním (kultivací) organismů za účelem pozdějšího sežrání.
  • Fodichnia - stopy po projídání sedimentu. Stopy vytvořené organismy žijícími v substrátu (v menší míře i organismy žijícími na jeho povrchu) při prožírání sedimentu.
  • Domnichnia - obytné struktury. Jedná se o doupata vytvářená organismy žijícími v substrátu. Jedná se o různé tunely a chodby a šachy v sedimentu často vyztužené např slizovým povlakem.
  • Fugichnia - stopy po úniku. Tyto stopy vznikají únikem organismu jako reakcí na epizodu rychlého přínosu nového sedimentu nebo jako únik před predátorem.
V dnešním moderním výzkumu se klade důraz na studium ichnofacií, což jsou sledy sedimentů s charakteristickými společenstvy fosilních stop. Takové ichofacie pak odráží mnohem více faktorů prostředí jako například vlnění, proudění, přínos živin, prokysličení, typ substrátu atd.

Použitá literatura: Zlatko Kvaček a kol.(2000): Základy sytematické paleontologie I. Karolinum. Praha
Zdroj: Pavel Bokr, GeoWeb


 

XB794
Asteriacites fallax XB794
PB68
Bifungites Desio, 1940 PB68
PB62
Didymaulichnus PB62
JZ10
Eubrontes JZ10
JZ10a
Eubrontes JZ10
JZ10b
Eubrontes JZ10
p6136
Koprolit p6136
PB63
Megagrapton PB63
YA282
Ophiomorha nodosa YA282
PB70
Planolites PB70
e6
Thallassinoides e6
    

Muzeum zatím neobsahuje tyto exponáty.

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]