Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Falzifikát

Falzifikát fosílie

      Falzifikáty fosílií vznikají, nebo spíše jsou vytvářeny podnikavými lidmi snad již od samého počátku sběru fosílií. Důvodem bývá nejčastěji finanční zisk ((jako se dnes masově děje u materiálu z Maroka), méně často i pokusy o odborné blamování kolegů či názorových oponentů (např. známý je případ Prof. Johanna Beringera, ze kterého si jeho studenti ztropili velmi krutý žert, viz obr. 153).
Dnešní profesionální paleontolog by měl ovšem drtivou většinu falzifikátů bez problémů poznat a odlišit od pravých zkamenělin. Ne vždy se však povede vše uhlídat. Mediálně známým případem, přesněji řečeno skandálem z poslední doby byl např. falzifikát "praptáka" nazvaný provizorně Archaeoraptor publikovaný v populárním (nikoli ovšem vědeckém) časopise National Geographic v roce 1999 jako údajný přechodný článek mezi dinosaury a ptáky. Tato "fosílie" s ocasem podobným létavým dromeosauridům byla ve skutečnosti podvrhem podnikavého čínského padělatele, který slepil ocas rodu Microraptor se zbytky dalších dromeosauridů a zbytky praptáka rodu Yanornis. Kus byl získán nelegálně, od čínských překupníků.
Renomované časopisy Nature i Science ovšem článek o jeho objevu odmítly otisknout právě kvůli pochybnostem o autenticitě, ale i o legálnosti dovozu tohoto kusu - viz http://www.paleodirect.com/fakechinesefossils1.htm a http://cs.wikipedia.org/wiki/Archaeoraptor)

Jak tedy falzifikáty vznikají či spíše jsou tvořeny? Buď jsou stávající neúplné fosílie různě doslepovány, "vylepšovány" (viz výše), a nebo jsou vytesány či jinak vymodelovány (například z pryskyřic). První případ byl poměrně častý, i když ne tak mediálně známý. Dokonce i v Čechách v 19. století, někteří nepříliš poctiví skalníci (drtivá většina skalníků - placených sběratelů zkamenělin byla pravým požehnáním pro odborníky a sběratele zkamenělin, ale i mezi nimi se našly občas černé ovce) slepovali části třeba i různých druhů a rodů trilobitů s cílem získat za nález "úplného jedince" víc peněz. Velké množství těchto padělků je uloženo ve sbírkách Národního muzea v Praze a mají dnes již velkou historickou hodnotu (Prokop 1987 aj.).

Ve sbírkách České geologické služby máme uloženy dva případy unikátních, do kamene vytesaných falzifikátů z konce 19. a počátku 20. století. Jde o dosti naivní padělek trilobita rodu Eccoptochile a pro změnu i o zcela profesionálně vyvedený falzifikát křídové ryby rodu Hoplopteryx


Obr. 153: Litografie ze známého díla Prof. Berringera - falzifikát včely a plástve vytesaný studenty
EccoptochileMergl a Budil (2011), Fig. 1A-Cneúplné kranidium se zbytky exoskeletonu PB740
Eccoptochilefalzifikát trilobita vytesaný do prachovce letenského souvrstvífoto BB716
Falzifikát fosílie (neformální název)AD, Ekrt (2003)Hoplopteryx zippei, falzifikát úplného jedincefoto YA533
Maurotarion novellumpygidium JV18475
Trilobitafragmenty VL1504
Trilobitafragmenty pleur PB901
Trilobitafragmenty cephalonů JP148
Trilobitafragmenty VL1513
Trilobitapygidium JK6216
Trilobitaneidentifikovatelný kus exoskeletu s trny CW717
Trilobitaneurčitelný fragment? CW1193
Trilobitafragment oka JP314
Trilobitaneidentifikovatelný fragment CW741

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]