• Úvod
• Paleontologie
• • Bakterie
  • Živočichové
  • Rostliny
  • • Rozsivky
    • Výtrusné
    • Nahosemenné
    • Mechorosty
    • Krytosemenné
    • Řasy
    • Plavuňovité
    • • Plavuně
      • Šídlatky
    • Acritarchy
    • Předsemenné
  • Ichnofosílie
  • Problematica
  • Falzifikát
• Mapové hledání
• Vyhledávání paleo
• Stratigrafie
• Minerály a horniny
• Odkazy
• Rejstřík
• Badatelé
• Kontakty
• Mapa stránek

      Plavuňové rostliny (lat. Lycopodiophyta), vývojově navazují na skupinu Zosterophyllophyta a v současné době jsou brány jako samostatná skupinu. Dříve byly řazeny ke kapraďorostům. Stejně jako u přesliček do recentu přežily pouze byliny, v geologické minulosti byly běžné i stromovité plavuně. Stonek u plavuňovitých je plný, nečlánkovaný, porostlý mikrofyly, větví se dichotomicky, případně pseudomonopodiálně. Gametofyt je mnohobuněčný, nezávislý na sporofytu.

První plavuňovité se objevují ve spodním devonu, hlavní rozvoj spadá do karbonu (tvoří jednu z hlavních složek uhlotvorné vegetace), od permu do recentu přežívá jen několik málo rodů.