• Úvod
• Paleontologie
• • Bakterie
  • Živočichové
  • • Prvoci
    • Mnohobuněční
    • • Lobopodi
      • Žahavci
      • Členovci
      • Měkkýši
      • Ostnokožci
      • Strunatci
      • • Konodonti
        • Paryby
        • Pancířnatí
        • Nozdratí
        • Paprskoploutví
        • Obojživelníci
        • Plazi
        • Ptáci
        • Savci
      • Polostrunatci
      • Ramenonožci
      • Mechovky
      • Kroužkovci
      • Hlavatci
      • Archeocyáti
      • Houby
  • Rostliny
  • Ichnofosílie
  • Problematica
  • Falzifikát
• Mapové hledání
• Vyhledávání paleo
• Stratigrafie
• Minerály a horniny
• Odkazy
• Badatelé
• Rejstřík
• Kontakty
• Mapa stránek

      Pancířnatí (Placodermi) byli prvními strunatci, u kterých se vyvinuly pohyblivé čelisti. Význačné jsou pevným kostěným pancířem. Čelisti měli spojeny s neurocraniem ještě přímo a jazylkový oblouk zustal nezměněn (= euatostylie). Šupiny jsou kosmoidní. Někteří devonští zástupci dorůstali obří velikosti (až několik metrů - např. Dunkleocosteus). Je možné, že někteří pancířnatí mohli být předky paryb (Chondreiichtyes), ke kterým patří dnešní žraloci a rejnoci.

Vyskytují se od vyššího siluru po hranici devon/karbon.
Zdroj: Wikipedia


Zajímavé odkazy: Ohio State University

EvoWiki

Rekonstrukce obří pancířnaté ryby Dunkleocosteus inermedius
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Dunkleosteus_interm1DB.jpg