| Kapradiny (Filicopsida)
Kapradiny (lat. Filicopsida nebo Polypodiophyta) jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin, čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeny po celé Zemi. Současné druhy jsou z velké většiny byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy. Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v permokarbonských lesích. Kapradiny se poprvé objevily ve spodním devonu a největší rozvoj zažily právě během karbonu a permu. V druhohorách a třetihorách spíše kapradiny vymíraly. Evolučně pravděpodobně navazují na oddělení Rhyniophyta. Kapradiny druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu).
Obecnější kapraďorosty (lat. Pteridophyta) je souhrnné označení pro několik oddělení suchozemských výtrusných cévnatých rostlin, jejichž tělo je rozdělené na pravé orgány (kořen, stonek, list). Mají také pravé cévní svazky. Rozmnožování se děje především pomocí výtrusů (spor), životní cyklus je rodozměna. Mezi kapraďorosty patří kapradiny, přesličky, plavuně a psilofyty. Věda, která se jimi zabývá, se nazývá pteridologie. Rozvoj kapraďorostů probíhal již v prvohorách, díky tomu máme dnes fosilní paliva. Dnes známe asi 20 000 druhů. Podle novějších studií je známo, že skupina kapraďorosty nemůže být monofyletická, pokud zahrnuje i plavuně – ty jsou totiž samostatnou vývojovou linií. Proto je nově používáno označení Monilophyta pro kapradiny, přesličky a psilofyty. V takovém případě je to opravdu monofyletická skupina.
Životní cyklus kapraďorostů je rodozměna. Ze zygoty se vyvíjí sporofyt, na němž vyroste výtrusnice, ve které se vyvíjí haploidní výtrus. Z výtrusu vznikne buď samčí nebo samičí prokel - gametofyt. Ze samčího prvoklíčku vyroste pelatka nesoucí pohyblivé spermatozoidy. Samičí prvoklíček dá vzniknout zárodečníku, v každém je jedna vaječná buňka (bez bičíku). Ve vodním nebo vlhkém prostředí dojde k oplození vaječné buňky. Oncopteris nettvalfi | | | | p4077 | Osmunda parschlugiana | Bůžek (1971), Pl. 5, fig. 15 | list | | ČB39 | Osmunda parschlugiana | Bůžek (1971), Pl. 5, fig. 14 | | | ČB347 | Pecopteris aequalis Brgt. | | jeden kus, část větvičky | | WA169 | Pecopteris ambigua Presl in Sterberg | | fragment vějíře, jeden kus | | ZŠ385 | Pecopteris arborescens (Schlotheim) | | | | ZŠ330 | Pecopteris arborescens (Schlotheim) | | | | ZŠ335 | Pecopteris arborescens (Schlotheim) | | | | ZŠ340 | Pecopteris arborescens (Schlotheim) | Šimůnek (2022), PL. 2, Fig. 2 | otisk kmenu | | ZŠ881 | Pecopteris aspera | | | | p4662 | Pecopteris aspidioides | | fragmenty olistění + větvičky | | ZŠ803 | Pecopteris aspidioides | | fragmenty listů | | ZŠ780 | Pecopteris aspidioides | | olistění | | ZŠ823 | Pecopteris aspidioides | | části listových vějířů, tři kusy (a-c) | | ZŠ312 | Pecopteris aspidioides | | lístky na axisu | | ZŠ833 | Pecopteris aspidioides | | akumulace listů | | ZŠ779 | Pecopteris cyathea | | | | ZŠ337 | Pecopteris cyathea | | fragmenty listů | | ZŠ523 | Pecopteris cyathea | | části stonku s listy, pozitiv a negativ (a,b) | | ZŠ170 | Pecopteris cyathea | | části stonku s listy, pozitiv a negativ (a,b) | | ZŠ168 |
|