Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Rostliny > Krytosemenné

Krytosemenné (Magnoliophyta)

      Krytosemenné rostliny (lat. Magnoliophyta) představují v současné době největší (ca 280 000 druhů) a celosvětově nejrozšířenější skupinu cévnatých rostlin s ohromnou diverzitou ve vegetativních i generativních orgánech a s různorodými ekologickými nároky. Pravděpodobně se jedná o skupinu monofyletickou, což potvrzuje velké množství morfologických, anatomických, embryologických i molekulárních synapomorfických znaků. Krytosemenné rostliny jsou dřeviny i byliny. V xylemu zpravidla vyvinuty vedle tracheid i pravé cévy, ve floemu sítkovice doprovázeny svými průvodními (sesterskými) buňkami.
Reprodukční orgány jsou chráněny v pravých květech (původně zřejmě oboupohlavných), které vyrůstají jednotlivě nebo v květenstvích. Vnější obaly květu jsou buď nerozlišené (okvětí) nebo rozlišené na obvykle málo nápadný kalich a nápadnější korunu.
Charakteristickým znakem krytosemenných rostlin je stavba tyčinky (mikrosporofylu), která je často rozdělena na sterilní nitku a fertilní prašník tvořený 4 prašnými pouzdry (mikrosporangia) spojenými po dvou do 2 prašných váčků (mikrosynangia).
Dalším klíčovým znakem je uzavřený plodolist (megasporofyl), který kryje vlastní semena. Plodolisty v jednom květu tvoří gyneceum, to může být buď apokarpní, pokud jednotlivé plodolisty nesrůstají vzájemně nebo coenokarpní pokud srůstají a tvoří jeden pestík. Podle toho jakým způsobem jsou plodolisty v coenokarním gyneceu spojeny, rozlišujeme gyneceum synkarpní (srůstají stěnami), parakarpní (okraji) a lysikarpní (stěny plodolistů jsou rozpuštěny a ve středu semeníku je vytvořen sloupek na kterém vyrůstají vajíčka).

Evoluce
Vznik krytosemenných rostlin není ještě zcela objasněn. Existuje několik hypotéz o jejich sesterské skupině. V určitém rozporu je rovněž stáří skupiny vypočítané pomocí metody molekulárních hodin a stáří prvních fosilních nálezů prokazatelně již náležejících krytosemenným rostlinám. V současné době se předpokládá, že po dlouhé období jury postupně vznikaly rostliny s jednotlivými vlastnostmi krytosemenných rostlin. Moderní krytosemenné rostliny (s uzavřenými plodolisty, dvojitým oplozením a pravými květy) se však zřejmě objevily až ve spodní křídě před ca 140 mil. let a až na přelomu spodní a svrchní křídy se staly dominující složkou rostlinstva Země. Za místo jejich vzniku je obvykle považována oblast dnešní severní Austrálie a Nové Quinei.

Ekologie a rozšíření
Krytosemenné rostliny jsou převažující složkou vegetace na celé souši s výjimkou chladných oblastí boreálních lesů. Vzácně jsou zastoupeny v moři, kde se prakticky vyskytují pouze zástupci jedné skupiny. K evolučnímu úspěchu krytosemenných rostlin zřejmě přispěla dokonalá ochrana reprodukčních orgánů, která značně rozšířila ekologické možnosti této skupiny, ale výraznou roli jistě sehrála koevoluce s hmyzem, jakožto důležitým opylovačem těchto rostlin.

Členění
Dobře známé dělení na jednoděložné a dvouděložné rostliny bylo v posledních patnácti letech poněkud poopraveno na základě molekulární systematiky. Vymezení jednoděložných rostlin (Liliopsida, monocots) se nezměnilo a i molekulární systematika považuje tuto skupinu, kam patří necelá čtvrtina krytosemenných rostlin, za monofyletickou jednotku. Vymezení dvouděložných rostlin však doznalo výrazné změny. Za monofyletickou jednotku je považována pouze skupina tzv. pravých dvouděložných rostlin (Rosopsida, eudicots), která obsahuje většinu původních dvouděložných (zhruba tři čtvrtiny). Zbývající asi 3 % krytosemenných rostlin tvoří tzv. skupinu bazálních řádů, které se odvětvily velmi záhy po vzniku krytosemenných rostlin. Někdy je tato parafyletická skupina formálně označována jako „Magnoliopsida“ a je tvořena řády, které se odvětvily ještě před jednoděložnými rostlinami, ale také řády, jejichž vzik předcházel vzniku pravých dvouěložných rostlin. Vzájemné vztahy jednotlivých bazálních řádů a jednoděložných a pravých dvouděložných rostlin jsou však stále předmětem výzkumu a existuje několik alternativnách hypotéz. V našem virtuálním muzeu se vzhledem k problémům oddělování Rosopsida a Magnoliopsida s.s. ve fosilním záznamu ještě držíme tradičního členění.

Zdroj: http://botanika.bf.jcu.cz/systematikaweb/magnoliophyta.htm
Rosaceavelký list v diatomitu, 1 kusfoto MP159
Rosacealist v diatomitu, 1 kus MP212
Rosacealist v diatomitu, 1 kus MP211
Rosopsidasemena rostlin, Linum sp., Eupatarium cannabium, Batrachium sp., Urtica sp., Solanum cf. nigrum., Dianthus sp., Verbena officinalis, carduus sp. p6124
Rosopsidaangiospermická dřeva XA314
Rosopsidasemena rostlin, Potamogeton sp., Polygonum sp., Lapsana communis., Sparganium sp., Ceratophylum sp., Hippuris vulgaris, Najas plexilis- sch., Carex sp. p6125
RosopsidaBůžek (1971), Pl. 24, fig. 20, 21Nadepsán "Fructus vel semen" plus list ČB69
Rosopsidadeska vypálené horniny s otisky listů p2405
Rosopsidazbytky flóry, p5974
Rosopsidasemena rostlin, Impatiens noli tangere, Sambucus sp., Fagus silvatica, Abies alba, Spargnium sp., Tilia platyphylos, Eupatarium cannabimum, Bidens tripartitus., Bidens cernuus, Carpinus betulus, Viola sp., Oxalis acetosella, Solanum dulcamara p6131
Rosopsidasemena rostlin, Fagus silvatica, corylus avelana, Carpinus betulus, Abies alba p6132
Rosopsidasemena rostlin, Viola sp., Papaver sp., Daucaceae, Juncaceae, Picea sp., Betula nana, Potentilla sp., Carex sp., Betula humilis, melissa sp., Pinus sp., Menyanthes sp., p6130
Rosopsidasemena rostlin,Ranunculus sp., Plantago major, Glyceria sp., Sclerantus sp., Urtica dioica., Rubus sp., Alisma plantago-aquatica, metha sp., Scirpus silvaticus, Lycopus europaeus, Chenopodium sp., Epilobium sp., Prunella vulgaris, Heleocharis sp. p6129
Rosopsidasemena rostlin, Menyanthes trifoliata, Schoennoplectus cf. tabernaemontanii, Caltha palustris, Alisma plantago-aquatica, Malva silvestris, Rumex maritimus p6123
RosopsidaBůžek (1971), Pl. 32, fig. 11list ČB144
Rosopsidasemena rostlin,Corylus avellana, Abies albas, Fagus silvatica, sambucus sp., Ajuga sp., Tilia sp., Rannunculus sp., Rubus sp., Carum carvi, Potentilla sp., Caltha palustris, Carum carvi, Acer sp., Nmphaea candida, Lamium sp., Oxalis sp., Impatiens sp., p6126
Rosopsidaangiospermická dřeva XA315
Rosopsidasemena rostlin, Ranunculus sp., Hippuris vulgaris, Rumex sp., Potentilla spo., Betula humilis, Betula nana, Rubus sp., Batrachium sp., Carduus sp., Cirsium sp., Heleocharis sp., Caltha palustris, Viola sp., Carex sp., Comarum palustre, Coenococcum geophil p6128
Rosopsidasemena rostlin, Viola sp., Oenanthe aquatica, Stachys cf. palustris, Myosotis sp., Valerianella dentata, Galeopsis sp., Chenopodium sp., Lamium sp. p6127
Rubus microspermusKnobloch, , Pl. I, fig. 15-17jedna buňka EK223

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]