Starohory (proterozoikum)

Proterozoikum (jinak také starohory) označuje eon, který datujeme do období zhruba před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy. Vzniká a na konci proterozoika také zaniká první známý superkontinent Rodinie.

Probíhá intenzivní vrásnění (např. Grenvillské vrásnění). V nejvyšším archaiku a ve spodním proteroziku vznikají štíty, jádra dnešních kontinentů, a jejich nezvrásněné okraje, tabule.

Proterozoikum se dělí na paleoproterozoikum (starší starohory před 2,5 až 1,6 miliardy let), mezoproterozoikum (střední starohory před 1,6 až 1 miliardou let) a neoproterozoikum (mladší starohory před 1 miliardou až 542 milióny let). Proterozoiku předcházelo archaikum (prahory).

V proterozoiku dochází k pozvolnému, neustále se ale zrychlujícímu rozvoji života. Zhruba od středního proterozoika známe první zbytky mnohobuněčných organismů. V nejvyšším proterozoiku dochází k lokálnímu rozmachu tzv. ediakarské fauny - zřejmě mnohobuněčných organismů, které je velmi obtížné zařadit do jakékoli z existujících kmenů. Jen s potížemi a pochybnostmi jsme schopni řadit je do říše živočichové. Není totiž vyloučeno, že alespoň v některých případech nejde o ichnofosílie či o zbytky obřích jednobuněčných (prokaryotních) organismů. Ediakarská fauna je typická absencí predátorů, absencí bilaterální symetrie a téměř úplnou absencí stop. Mobilita těchto organismů byla zřejmě velmi omezená, možná i kvůli ještě přetrvávajícímu nedostatku kyslíku. Poslední, velmi vzácní zástupci těchto vzrušujících živočichů vymřeli podle posledních výzkumů až během kambria.

Doporučené odkazy: Vendian animals
Doporučené odkazy: La faune d'Ediacara

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]