Kenozoikum (třetihory a čtvrtohory)

Kenozoikum zahrnuje útvary paleogén, neogén a kvartér.

V kenozoiku pokračoval rozpad kontinentů až po jejich podobu, jakou známe dnes. Důležitým procesem byl (resp. stále ještě je) posun původních částí bývalého superkontinentu Gondwana na sever a jejich kontakt s Laurasií, stejně jako otevření a následné rozšiřování Atlantiku. Jižní Amerika se posouvala severozápadně, ale úplné kolizi se Severní Amerikou zabránily menší tektonické desky v oblasti dnešního Karibiku, které působily podstatně utlumily náraz v čase středního pliocénu. Pozůstatky tohoto procesu tvoří recentní vulkanismus Karibského moře a přilehlých oblastí. Střet Afriky s Euroasijskou deskou ale nebyl tak poklidný, panovaly při něm mnohem větší kompresní sily. Důsledkem tohoto střetu byl zánik moře Tethys (jeho zbytky jsou dnešní Středozemní a Černé moře. Komprese zapříčinila vznik pohoří Alpy a Karpaty. Poslední velký dopad na morfologii zemského povrchu měl střet Indie s Asijským kontinentem a vznik několika pásmových pohoří (Himaláje, Pamír, Hindúkuš, atd...). Vrásnění které podnítilo vznik pásmových pohoří v kenozoiku (příp. koncem mezozoika) se nazývá Alpinské vrásnění.

Doporučené odkazy: Výklad ke kenozoiku v Chlupáčově muzeu PřfUK
a http://cs.wikipedia.org/wiki/Kenozoikum

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]