Druhohory (mesozoikum)

Mezozoikum (česky druhohory) je geologická éra, spadající do eonu phanerozoikum. Zahrnuje 3 periody: trias, juru a křídu. Druhohory začaly asi před 251 mil. lety a skončily před 65,5 mil. lety. Rozpadem Pangey vznikly základy současných pevninských desek, které se od sebe pomalu vzdalovaly. Z hlediska horotvorné činnosti byla větší část druhohor klidná, v křídě ale začalo Alpinské vrásnění, které pokračovalo během třetihor a čtvrtohor. Jeho činností vznikly současná pohoří Alpy, Karpaty, ale také Himálaj, Kordillery, Andy apod. Klimaticky počátek druhohor navazoval na suchý a teplý perm. V juře a křídě bylo podnebí vlhké a teplé (v křídě zřejmě zcela vymizely polární čepičky!). Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání: na konci triasu a na konci křídy. Příčinami byly hlavně klimatické změny a kompetice mezi organismy. Na křídovém vymírání se podílela i sopečná činnost a dopad asteroidu na Zemi.

Vyhynutí organismů na konci prvohor vyvolalo rozsáhlé přebudování mořských i pevninských ekosystémů. Bouřlivý rozvoj života nastal ve středním triasu a po dalším významném vymírání především v juře a křídě. Savcovití plazi a ještěři thecodonti prožívají svůj hlavní rozkvět ve spodním až středním triasu. Jsou však vytlačeni moderní, progresivní skupinou, která se ve objevila ve středním triasu - dinosaury, kteří brzy obsadili většinu nik původně patřících dvěma výše zmíněným skupinám. V triasu nastupují ještěři plesiosauři, ichtyosauři a mosasauři a předkové krokodýlů. První želvy s typickým hřbetním krunýřem se objevily v křídě. Vyvinuly se však z primitivních suchozemských předků žijících v triasu. Objevují se první ptakoještěři. Mezi obojživelníky se objevily vyspělejší skupiny, například žáby.

Vývoj rostlin byl poznamenán hlavně teplým a suchým (převážně polopuštním klimatem) na začátku druhohor. Až dosud hojné výtrusné rostliny jako kapradiny či přesličky v raném triasu definitivně ztratily svou dominantní pozici v rostlinných společenstvech (pokračuje a vrcholí tak trend z vyššího permu). Novými dominujícími rostlinami se staly nahosemenné rostliny. Vyskytovaly se společně s cykasy hlavně v triasu a juře. Další významné nahosemenné rostliny - cykasy a benetity byly také celosvětově rozšířeny – dokonce i v bezledových polárních loukách. Krytosemenné rostliny se vyvinuly v nejvyšší juře a především v průběhu křídy – charakteristickým jevem byla ochrana neoplodněných semen uzavřením v ochranných obalech. Od svého objevení se zaznamenaly krytosemenné rostliny takřka explozivní rozvoj a byly mimořádně evolučně úspěšné. Brzy tak vytlačily nahosemenné rostliny z řady biotopů. Střední a zejména vyšší křída tak již náleží k období s převahou moderních rostlin - neofytiku.

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]