| Jura
Jura je geologická perioda patřící do éry mesozoika. Její začátek je datován přibližně před 200 miliony let, konec před 145 miliony let. Název je odvozen od pohoří Jura (Švýcarsko, Francie, autor A. von Humbolt 1795). Jako samostatný útvar byl definován roku 1829 A. Boném. Juru charakterizuje druhá největší transgrese moře, které pokrývalo až 25 % dnešní známé souše. Moře pokrývalo západní část severní Ameriky, značnou část Asie, části Evropy, Afriky, Indie, západní část Austrálie.
Jura se dělí na spodní (200-175 mil. let), střední (175-160 mil. let) a svrchní (160-145 mil. let).
V Německu L.v.Buch (1839) zavedl dle převládající barvy hornin termíny černá, hnědá a bílá jura. A. Oppel pak jednotlivá oddělení nazval lias, dogger a malm. Tyto názvy byly odvozeny od označení hornin používaných dělníky v lomech v Anglii.
Na přelomu triasu a jury dochází k tektonicky nevýraznému vrásnění starokimerské fáze. Během jury začíná rozpad Gondwany na jednotlivé světadíly, podél oceánického hřbetu se rozevírá Atlantický oceán, vzniká Indický oceán, odděluje se Madagaskar od Afriky. Významným tektonickým prvkem je vrásnění mladokimerské fáze na konci jury. Dochází k regresi moře, vrásnění předznamenává vznik pásma pacifických pohoří. V sev. Americe, kde je označováno jako nevadské vrásnění, je spojeno se vznikem obrovských granitových batolitů (svrchní jura-spodní křída), četný vulkanismus produkuje lávové příkrovy mocné až 6 km (USA, Kanada). Výlevy láv jsou známy i z formace Karroo v jižní Africe, v Antarktidě a na Kavkazu.
Život v juře prožíval bouřlivý rozvoj, přerušovaný pouze dílčími vymíráními. Hojní byli prvoci (vůdčí Calpionella alpina ve svrchní juře), houby, koráli, vytvářející v teplých mořích rozsáhlé útesy, mechovky, měkkýši (Trigonia, Posidonia). Na vrcholu byl rozvoj hlavonožců, zejména charakteristických amonitů (vůdčí fosílie) a jejich příbuzných ze skupiny belemnitů.
Velmi hojné jsou ryby (Teleostei), známy jsou již pravé žáby. Největší rybou vůbec mohl být rod Leedsichthys, žijící ve střední juře (délka možná až 23m). Poprvé se objevují také praví krokodýli, obývající nejen sladké, ale i mořské vody. Známé jsou nálezy primitivních želv s tělem již částečně pokrytým krunýřem, pokračuje vývoj drobných savců. Teplá moře obývají žraloci a rejnoci ve formách již velmi podobných současným. Tomuto období však stále dominují zejména plazi. Vody obývají různé druhy ichtyosaurů (ryboještěři, např. lokalita Holzmaden v SRN) a dravých dlouhokrkých plesiosaurů. Na souši již bezkonkurenčně dominují různé skupiny dravých i býložravých neptačích dinosaurů (včetně obřích sauropodů, z nichž největší byl možná rod Amphicoelias) a ve vzduchu ptakoještěři (Pterosauria - např. Pterodactylus, Dimorphodon ad.). Jsou známy také nálezy prvních praptáků (rod Archaeopteryx, objevený u Solhofenu v SRN). V Číně žil ještě o 10 milionů let dříve opeřený troodontid rodu Anchiornis (asi před 160 miliony let).
Jura je vrcholným obdobím rostlin mezofytika. Lze rozlišit dvě provincie, indoevropskou, charakteristickou tropickým a subtropickým vlhkým klimatem a sibiřskou, odpovídající dnešnímu mírnému pásmu (s uhelnými pánvemi známými z Aljašky a Grónska). Převládají cykasovité rostliny (Zamites, Nilssonia), benetitové (Bennettitales), různé druhy ginkgovitých, hojní jsou předchůdci jehličnanů. Objevují se první krytosemenné rostliny a mořské řasy (ruduchy, zelené řasy). 
Obr. 147: Paleogeografická pozice kontinentů v juře , © www.scotese.com
|