• Úvod
• Paleontologie
• • Bakterie
  • Živočichové
  • Rostliny
  • • Rozsivky
    • Výtrusné
    • Nahosemenné
    • • Kapraďosemenné
      • Cykasovité
      • Benetity
      • Jehličnany
    • Mechorosty
    • Krytosemenné
    • Řasy
    • Plavuňovité
    • Acritarchy
    • Předsemenné
  • Ichnofosílie
  • Problematica
  • Falzifikát
• Mapové hledání
• Vyhledávání paleo
• Stratigrafie
• Minerály a horniny
• Odkazy
• Rejstřík
• Kontakty
• Mapa stránek

      Jehličnany (lat. Pinopsida) patří mezi nahosemenné rostliny. Jehličnany jsou vývojově mnohem starší než listnaté stromy a v druhohorách byly dominantními rostlinami. Mezi jehličnany patří stromy, které mají jehlicovité, šupinovité, hladké nebo zpeřené listy. Rostliny jsou většinou dvoudomé, jedna rostlina má samčí a druhá samičí rozmnožovací orgány, nejčastěji ve tvaru šištic. Jejich vajíčka nejsou skryta v květech, ale jsou volně přístupná za šupinami samčích šištic. Pyl je větrem nebo hmyzem přenesen ze samčích šištic na vajíčka samičí rostliny a následně dochází ke splynutí samčí a samičí buňky. Po oplodnění vznikají semena, která nejsou chráněna v plodech, ale jsou volně uložená v šiškách nebo jsou obaleny dužnatým obalem.

První nálezy jehličnanů jsou již z karbonu. Bouřlivý rozvoj zaznamenaly již v permu, kdy se přizpůsobily postupné aridizaci klimatu (redukce listů a ochrana vajíčka v šišticích). Během druhohor jehličnany dominují a až koncem křídy ustupují krytosemenným rostlinám, ve třetihorách však tvoří důležitou složku uhlotvorné vegetace.

Source: http://en.wikipedia.org/wiki/Pinopsida