Paleogén
Paleogén je nejstarším útvarem kenozoika a spolu s neogénem bývá ještě stále někdy označován i jako třetihory (terciér). Terciér bylo označení pro geologickou periodu patřící do éry kenozoika. Název pochází z označení „Montes tertiarii“ zavedeného r. 1759 Giovannim Arduinim pro málo zpevněné souvrství severoitalských Alp. Termín terciér byl v roce 2004 mezinárodní komisí pro stratigrafii zrušen, ale v roce 2005 opět povolen, ovšem již jen jako neformální označení období zhruba před 65,5 - 2,588 mil. let.
Spodní hranice paleogénu je datována na ca 65, 5 milionů let, opírá se hlavně o vyhynutí amonitů a velkých plazů, svrchní na 23, 03 mil. V době eocénu (viz stratigrafie) nastalo výrazné oteplení téměř v celosvětovém měřítku, později nastalo ochlazení. To dosáhlo vrcholu až ve vyšším neogénu (pliocénu); tím byl dán přechod ke kvartérní době ledové (pleistocénu), kdy nastal zánik mnoha organismů nebo jejich migrace. Z hlediska paleontologického je paleogén charakterizován 1. rozvojem mlžů, gastropodů, ježovek a foraminifer (foraminifery mají velký biostratigrafický význam); 2. rozvojem ptáků i savců na zemi i v mořském prostředí (terciér bývá zván dobou savců) a 3. rozvojem kvetoucího rostlinstva. Rozsah a tvářnost kontinentů se postupně začaly blížit dnešnímu stavu: v paleogénu probíhaly závěrečné fáze alpínského vrásnění (tj. vznikaly Alpy, Karpaty a další pásemná pohoří) a moře postupně ustupovalo z těchto oblastí. Text: Prof. Jan Petránek http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?tercier Wikipedia: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99etihory |