English

---

Perm

Během permu však nic nenasvědčuje této katastrofě, ale vývoj organismů pokračuje vcelku kontinuálně a má mnoho prvků společných s karbonem. Pokračuje rozvoj velkých foraminifer (mají i horninotvorný význam), vymírají tabulátní a čtyřčetní koráli stejně jako stromatopory. Početné útesy tvoří mechovky. Postupně ustupují brachipodi, tvoří však gigantické formy. Stratigraficky významní zůstávají zprvu goniatiti, většina však během permu vymírá většina skupin. Objevují se však první praví amoniti. Hojní jsou mlži, a to i sladkovodní, Koncem permu (nejnižšší svrchní Lopingian) definitivně vymírají trilobiti, mizí i některé skupiny hmyzu (Palaeodictyoptera), jejich místo zaujímají jiné - moderní brouci, blanokřídlí či motýli. Velmi hojní byli ostnokožci, hlavně lilijice a blastoidi. Perm je obdobím explozivního rozvoje obratlovců. Hojní jsou žraloci včetně sladkovodních forem, z ryb jsou velmi významné tzv. skelnošupinatí, kteří měli šupiny kosočtverečného tvaru pokryté silnou vrstvou pevné hmoty zvané ganoin. Kostry těchto ryb patří mezi nejčastější paleontologické nálezy permských obratlovců (v ČR v boskovické brázdě a podkrkonošské pánvi). Ke konci permu téměř vymírají krytolebci. Pod názvem Saurichnites jsou dochovány stopy krytolebců v bahně permských močálů. Nejdůležitější skupinou se však postupně stávají plazi. Většina patří dvěma řádům - Captorhinomorpha a Pelycosauria. První představuje nejprimitivnější plazy (býložravé i masožravé). Postupně se rozděluje na dvě větve, z nichž jedna vede přes savcovité plazy k savcům a člověku, druhá k dosud žijícím ještěrkám a želvám. Ve svrchním permu Afriky se objevuje řád Eosuchia, nevelcí, avšak pohybliví a draví ještěři, předchůdci dodnes žijící haterie. Z řádu Pelycosauria se postupně vydělují tři větve. První z nich reprezentuje rod Varanosaurus, jehož zástupci žili převážně ve vodě a živili se rybami. Druhou zastupují býložravci rodu Edaphosaurus s charakteristickými trnovitými výběžky obratlů. Masožravý rod Dimetrodon ze spodního permu Severní Ameriky je typickým zástupcem větve třetí. Řád Pelycosauria během permu mizí v severní Americe, zatímco v Africe a Asii se z něho vyvíjí řád Therapsida. Jeho zástupci měli tělo pokryté srstí a byli teplokrevní. Byli menšího vzrůstu, měli však již řádu progresívních znaků, kterými se blížili savcům (diferenciace chrupu, menší počet kostí lebky, redukce délky a počtu žeber, končetiny dobře přizpůsobené chůzi apod.). Typickým představitelem byl například býložravý Dicynodon.

Flóra má ve spodním permu stále spíše karbonský ráz s převahou výtrusných a kaproďosemenných rostlin. Ve svrchním permu, s postupným vysoušením velkých močálů a postupující ardizací krajiny již dominují nahosemenné rostliny, které jsou předzvěstí nové etapy ve vývoji rostlin - mezofytika. Výtrusné rostliny náleží plavuním, přesličkám (Sigillaria, Calamites), zejména v kontinentálních sedimentech jsou hojné kapradiny a kapraďosemenné rostliny (Callipteris). Na kontinetu Gondwana pokračuje vývoj glossopterisové flóry prakticky beze změn. K významným rodům angarské flóry na Sibiři patří Angaropteridium, v Číně je dominující rod Gigantopteris. Z jehličnanů jsou významné rody Lebachia, Ernestiodendron ve spodním permu, ve svrchním Ullmania a Voltzia. Rychlá silicifikace v suchém aridním klimatu často vedla ke vzniku prokřemenělých stromů (araukaryty a psaronie).

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Perm Perm je nejmladší paleozoický útvar trvající asi 40 miliónů let (290 až 250 mil. let, viz str. 196). V četných oblastech mívá spodní i svrchní perm kontinentální vývoj a vedení hranice s podložním karbonem nebo nadložním triasem je nesnadné; proto se někdy mluví o permokarbonu nebo zejména o permotriasu. V průběhu permu vyhynuli trilobiti, tabulátní a rugosní korali, avšak nastalo rozšíření plazů a vyspělejší konifery nahradily primitivní karbonskou flóru. V permu se ještě projevovala variská (hercynská) orogeneze, na jižní polokouli vrcholilo zalednění. Vznikla významná ložiska uhlí a evaporitů. viz stratigrafie.   [Text: Prof. Jan Petránek]