Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Stratigrafie > Prvohory > Kambrium

Kambrium

      Kambrium je první perioda prvohor (paleozoika). Jeho počátek je kladen před cca 542 mil. let, končí cca před 488 mil. let se začátkem ordoviku. Je nejstarším obdobím, v jehož horninách byly nalezeny četné fosilizované mnohobuněčné organismy. Název poprvé použil anglický geolog A. Sedgwick roku 1833 dle latinského označení severního Walesu (Cambria) pro spodní část vrstev ležících diskordantně na proterozoiku. Původní rozsah vymezený Sedgwickem však zahrnoval i vrstvy později zařazené do ordoviku. Dříve bylo kambrium vymezeno na období před 570-500 mil. let. Spodní hranice je stanovena nástupem primitivních útesotvorných organismů (Archaeocyatha) a raných členovců (trilobiti). Pro tuto hranici je typické zvýšení obsahu izotopu C-13, které dle některých autorů svědčí o následcích dopadu mimozemského tělesa. Tohoto stáří je například horizont sopečného popela v Omanu, obsahující zirkony, jejichž radiometrické stáří je 542 mil. let. Podobná data poskytly anomálie C-13 na Sibiři a v Namibii. Svrchní hranice je dána nástupem trilobitů rodu Jujuyaspis, jenž je vůdčí fosílii spodního ordoviku. V roce 2002 stanovila Mezinárodní subkomise pro stratigrafii rozpětí kambria na 545-490 mil. let. Počátek kambria datujeme od nástupu prvních složitějších ichnofosílií (rod Phycodes). Zbytky tzv. body fosílií, čili pravých zkamenělin jsou zprvu drobné, fosfatické (tzv. "small shelly fauna"). Již ve spodním kambriu ale dochází k explozivnímu rozvoji prakticky všech dnes známých živočišných kmenů, a to včetně strunatců (nikoli ale ještě obratlovců). Tento mohutný rozmach života bývá tradičně, ale nepřesně nazýván tzv. "kambrickou explozí". Ta jednak nebyla tak náhlá, proběhla v období ca 10. miliónů let a byla zřejmě umožněna skokovým zvýšením obsahu kyslíku v mořské vodě a také celkovou změnou chemismu oceánů, umožňující tvorbu pevných, mineralizovaných schránek. Významnou úlohu v mohutné diverzifikaci a disparitě života hrálo zřejmě i objevení se nové trofické úrovně - predátorů. Na jejich objevení se musela ostatní biota různými způsopby reagovat. Zřejmě i proto se mezi tolik úspěšné živočišné skupiny velmi rychle dostali zejména trilobiti s těžce inkrustovanými krunýři. Zbytky trilobitů tvoří v kambriu až 60% nalezených zbytků fauny, dalších ca 30% tvoří ramenonožci. Dávná moře však zřejmě vypadala zcela jinak, než jak bychom mohli soudit ze zbytků organismů s mineralizovanými schránkami. Ve skutečnosti jejich zástupci tvoří ca 10% veškeré biomasy, jak můžeme vidět ze vzácně zachovaných tzv. lagerstatten, tedy asociací s mimořádně zachovalými zbytky fosílií a to včetně "měkkotělých" organismů. Jejich příklady z kambria jsou tzv. burgesská, chengjangská a kaili fauna.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kambrium
kambrium
Obr. 65: Paleogeografická pozice kontinentů ve vyšším kambriu, © www.scotese.com

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]