Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Členovci > Lasturnatky

Lasturnatky (Ostracoda)

      Lasturnatky (lat. Ostracoda) jsou drobní, většinou kolem milimetrů velcí korýši. Největší druhy mohou dosáhnout několika cm. Velice nezřetelně článkované, ze stran zploštělé tělo je uzavřené ve dvouchlopňové schránce označované jako karapax. Misky se stýkají na hřbetní schráně. Většina schránek bývá zpevněna uhličitanem vápenatým. Schránky jsou hladké nebo skulpturované, bez přírustkových linií. Většina schránek má mikroskopické rozměry (0,4 – 1,5 mm). Někteří mořští představitelé dosahují až 30 mm. Na hlavové části se nacházejí dva páry tykadel –antenuly a antény, mandibuly a maxily (obr. 1). Antenuly slouží k pohybu a jako smyslový orgán a jako orgán rovnováhy. Antény představují pohybový orgán užívaný k plavání a lezení. Mandibuly používají k porcování potravy a ke žvýkání. Maxily dopravují potravu do úst a přivádějí proud vody sloužící k dýchání. Na hrudi jsou tři páry končetin. Tělo je zakončeno furkou. Ostrakodi dýchají celým povrchem těla, jen někteří mají žábra.
Schránku tvoří dvě chlopně – pravá a levá. Mohou být stejné, nebo odlišné velikosti. Chlopně jsou tvořeny dvěma částmi – vnější a vnitřní lamelou (obr. 2). Vnější lamela je miskovitá a představuje vnější ochranu těla. Je třívrstevná – dvě chitinové a uprostřed vápenatá vrstva. Vnitřní lamela je chitinózní. U některých skupin částečně vápenatí a to v úzkém pruhu při okrajích chlopní. Stěny vnější lamely jsou prostoupeny množstvím pórových kanálků. Na chlopních rozlišujeme okraj hřbetní, břišní, přední a zadní. Tvar chlopní bývá oválný, vejčitý, fazolovitý. Chlopně jsou kloubově spojeny zámkem na hřbetním okraji. Zámek je tvořen zuby a jamkami uspořádanými na zámkové linii. Chlopně jsou uzavírány svěracími svaly, které procházejí napříč tělem a upínají se svými konci na schránku. Úpony se projevují na vnitřní straně chlopní jako svalové vtisky. Povrch schránky může být hladký nebo opatřen strukturami a skulpturami, např. laloky, brázdami, hrbolky, jamkami, zrny, síťovitou ornamentací apod. Povrchová skulptura navazuje často na morfologii měkkých částí těla. Při okraji chlopní mohou vznikat zuby, trny aj. Jsou odděleného pohlaví. U mnohých skořepatců se objevuje pohlavní dimorfismus. Samečci bývají protáhlejší než samičky.

EKOLOGIE
Většinou se vyskytují v mořích, žijí rovněž ve vodách brakických a sladkých. Nejhojnější jsou v mělkých, teplých mořích. Podstatná část žije bentózně při dně, na rostlinách, někteří se zahrabávají v bahnitém substrátu. Méně druhů je pelagických. Živí se čerstvou i rozkládající se potravou živočišného i rostlinného původu, kterou okusují, filtrují i loví jako dravci.

STRATIGRAFIE
První ostrakodi se objevují v kambriu. Větší rozvoj nastává od ordoviku. V paleozoiku převažují typy s velkými silnostěnnými schránkami. Ve svrchním karbonu se objevují sladkovodní typy. Mesozoičtí a mladší ostrakodi mají schránky menších rozměrů. Skupina má značný stratigrafický význam. Zvláště důležití jsou v sedimentech sladkých a brakických vod, kde obvykle jiné fosilie chybí.

Zdroj: http://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/zoopaleontologie/ANNELIDA/Ostracoda.htm


 

p387
Entomozoe migrans p387
p665
Entomozoe migrans p665
p407
Entomozoe migrans p407
JK5613
Leperditia JK5613
JK5611
Leperditia JK5611
JK5570
Leperditia JK5570
PB881
Leperditicopida indet. PB881
JK6088
Ostracoda Latreille, 1802 JK6088
JK6617
Ostracoda Latreille, 1802 JK6617
JK6615
Ostracoda Latreille, 1802 JK6615
JK6087
Ostracoda Latreille, 1802 JK6087
JK6085
Ostracoda Latreille, 1802 JK6085
JK18016
Ostracoda Latreille, 1802 JK18016
MM225
Ostracoda Latreille, 1802 MM225
JK6614
Ostracoda Latreille, 1802 JK6614
JK5261
Ostracoda Latreille, 1802 JK5261
MM441
Parapyxion MM441
MM443
Parapyxion MM443
MM444
Parapyxion MM444
MM447
Parapyxion MM447

Ve virtuálním muzeu je evidováno celkem 663 vzorků

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]