Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Archeocyáti

Archeocyáti (Archaeocyatha)

      Archeocyáti (lat. Archeocyatha) jsou vyhynulé organismy, které si vytvářely vápnité kostry kuželovitého až pohárovitého tvaru. Typická kostra má tvar na vrchol postaveného dvojvrstevného kužele. Vnitřní a vnější stěna obklopují centrální dutinu. Prostor mezi vnější a vnitřní stěnou se nazývá intervallum, který je členěn vertikálními a horizontálními dny. Archeocyáti žijí přisedle, koloniálně nebo solitérně a jsou považování za filtrátory.

Archaeocyáti byli prvními tvůrci pravých (často rozsáhlých a diverzifikovaných) útesů na světě. Centrem jejich vzniku ve spodním kambriu (počátkem stupně tommottu=vyšší terreneuvian, dosud nepojmenovaný 2. stupeň kambria, před ca 525 milióny let) byl zřejmě východ kontinentu Siberie (dnešní Sibiř), odkud se během následujícího stupně adtabanu (=třetí dosud nepojmenovaný stupeň kambria) rozšířili po celém světě. Jsou známy stovky jejich čeledí. Byli však vázáni na tropické a subtropické podmínky a mělká, dobře prokysličená moře. Vyskytují se pouze ve spodním kambriu, ve středním kambriu vymírají. Uvádějí se ovšem pochybné zbytky i svrchnokambrického stáří (z dnešní Antarktidy). Jsou známi z dnešní Sibiře, Mongolska, Severní Ameriky, Austrálie, Evropy (nejblíže našim hranicím se nachází Görtlitz, pochybné zbytky jsou však známy i od nás z krkonošsko-jizerského krystalinika).

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Archaeocyatha
archaeocyath
Struktura schránky archaeocyathida
*1 – mezera (intervallum) *2 – centrální dutina *3 – vnitřní stěna *4 – póry (všechny stěny a septa mají póry, zde kvůli zjednodušení zanedbáno) *5 – přepážka (septum) *6 – vnější stěna *7 – kořenovitý výrůstek (rhizoid)
Regulares Vologdin, 1937příčné průřezy kostrami schránek ve vápenci MŠ2403
Regulares Vologdin, 1937příčné průřezy kostrou schráky ve vápenci MŠ2407
Regulares Vologdin, 1937příčné průřezy kostrami schránek ve vápenci MŠ2410
Regulares Vologdin, 1937příčné průřezy kostrami schránek ve vápenci MŠ2412
Regulares Vologdin, 1937 neúplná kostra schránky, častečně uvolněná z horniny MŠ2539
Regulares Vologdin, 1937příčné a šikmé průřezy kostrou schránky ve vápenci MŠ2344
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2498
Regulares Vologdin, 1937 vápencový valoun z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2500
Regulares Vologdin, 1937 vápencový valoun z řečiště s půřezy a částečně vypreparovanými kostrami schránek MŠ2513
Regulares Vologdin, 1937vápenec s průřezy koster a schránek MŠ2427
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2476
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2477
Regulares Vologdin, 1937vápencový valoun v řečišti s průřezykoster schránek, valoun H, vzorek č. 436 v terénním deníku MŠ2695
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2479
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2484
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2490
Regulares Vologdin, 1937příčný průřez kostrou schránky MŠ2312
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2457
Regulares Vologdin, 1937 neúplná kostra schránky, častečně uvolněná z horniny MŠ2533
Regulares Vologdin, 1937příčné průřezy kostrou schránky ve vápenci MŠ2415

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]