Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Archeocyáti

Archeocyáti (Archaeocyatha)

      Archeocyáti (lat. Archeocyatha) jsou vyhynulé organismy, které si vytvářely vápnité kostry kuželovitého až pohárovitého tvaru. Typická kostra má tvar na vrchol postaveného dvojvrstevného kužele. Vnitřní a vnější stěna obklopují centrální dutinu. Prostor mezi vnější a vnitřní stěnou se nazývá intervallum, který je členěn vertikálními a horizontálními dny. Archeocyáti žijí přisedle, koloniálně nebo solitérně a jsou považování za filtrátory.

Archaeocyáti byli prvními tvůrci pravých (často rozsáhlých a diverzifikovaných) útesů na světě. Centrem jejich vzniku ve spodním kambriu (počátkem stupně tommottu=vyšší terreneuvian, dosud nepojmenovaný 2. stupeň kambria, před ca 525 milióny let) byl zřejmě východ kontinentu Siberie (dnešní Sibiř), odkud se během následujícího stupně adtabanu (=třetí dosud nepojmenovaný stupeň kambria) rozšířili po celém světě. Jsou známy stovky jejich čeledí. Byli však vázáni na tropické a subtropické podmínky a mělká, dobře prokysličená moře. Vyskytují se pouze ve spodním kambriu, ve středním kambriu vymírají. Uvádějí se ovšem pochybné zbytky i svrchnokambrického stáří (z dnešní Antarktidy). Jsou známi z dnešní Sibiře, Mongolska, Severní Ameriky, Austrálie, Evropy (nejblíže našim hranicím se nachází Görtlitz, pochybné zbytky jsou však známy i od nás z krkonošsko-jizerského krystalinika).

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Archaeocyatha
archaeocyath
Struktura schránky archaeocyathida
*1 – mezera (intervallum) *2 – centrální dutina *3 – vnitřní stěna *4 – póry (všechny stěny a septa mají póry, zde kvůli zjednodušení zanedbáno) *5 – přepážka (septum) *6 – vnější stěna *7 – kořenovitý výrůstek (rhizoid)
Regulares Vologdin, 1937příčné průřezy kostrami schránek ve vápenci MŠ2405
Regulares Vologdin, 1937příčný průřez kostrou schránky archeocyatha MŠ2392
Regulares Vologdin, 1937blok vápenec s množstvím průřezů schránek MŠ6048
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2495
Regulares Vologdin, 1937 vápencový valoun z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2501
Regulares Vologdin, 1937 vápencový valoun z řečiště s půřezy a částečně vypreparovanými kostrami schránek MŠ2508
Regulares Vologdin, 1937 vápencový valoun z řečiště s půřezy a částečně vypreparovanými kostrami schránek MŠ2509
Regulares Vologdin, 1937blok vápence s průřezy koster schránek MŠ2437
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2454
Regulares Vologdin, 1937 vápencový valoun z řečiště s půřezy a částečně vypreparovanými kostrami schránek MŠ2515
Regulares Vologdin, 1937 červený vápenec s průřezy koster schránek MŠ2523
Regulares Vologdin, 1937 červený vápenec s průřezy koster schránek MŠ2527
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2458
Regulares Vologdin, 1937příčné a podélné průřezy kostrou schránky ve vápenci MŠ2422
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2469
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2470
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2480
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2492
Regulares Vologdin, 1937vápenec s hustě nahloučenými příčnými průřezy koster schránek MŠ2401
Regulares Vologdin, 1937příčné a šikmé průřezy kostrou schránky ve vápenci MŠ2349

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]