Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Archeocyáti

Archeocyáti (Archaeocyatha)

      Archeocyáti (lat. Archeocyatha) jsou vyhynulé organismy, které si vytvářely vápnité kostry kuželovitého až pohárovitého tvaru. Typická kostra má tvar na vrchol postaveného dvojvrstevného kužele. Vnitřní a vnější stěna obklopují centrální dutinu. Prostor mezi vnější a vnitřní stěnou se nazývá intervallum, který je členěn vertikálními a horizontálními dny. Archeocyáti žijí přisedle, koloniálně nebo solitérně a jsou považování za filtrátory.

Archaeocyáti byli prvními tvůrci pravých (často rozsáhlých a diverzifikovaných) útesů na světě. Centrem jejich vzniku ve spodním kambriu (počátkem stupně tommottu=vyšší terreneuvian, dosud nepojmenovaný 2. stupeň kambria, před ca 525 milióny let) byl zřejmě východ kontinentu Siberie (dnešní Sibiř), odkud se během následujícího stupně adtabanu (=třetí dosud nepojmenovaný stupeň kambria) rozšířili po celém světě. Jsou známy stovky jejich čeledí. Byli však vázáni na tropické a subtropické podmínky a mělká, dobře prokysličená moře. Vyskytují se pouze ve spodním kambriu, ve středním kambriu vymírají. Uvádějí se ovšem pochybné zbytky i svrchnokambrického stáří (z dnešní Antarktidy). Jsou známi z dnešní Sibiře, Mongolska, Severní Ameriky, Austrálie, Evropy (nejblíže našim hranicím se nachází Görtlitz, pochybné zbytky jsou však známy i od nás z krkonošsko-jizerského krystalinika).

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Archaeocyatha
archaeocyath
Struktura schránky archaeocyathida
*1 – mezera (intervallum) *2 – centrální dutina *3 – vnitřní stěna *4 – póry (všechny stěny a septa mají póry, zde kvůli zjednodušení zanedbáno) *5 – přepážka (septum) *6 – vnější stěna *7 – kořenovitý výrůstek (rhizoid)
Regulares Vologdin, 1937blok vápence s průřezy koster schránek MŠ2435
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2478
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2485
Regulares Vologdin, 1937 část valounu z vápence z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2488
Regulares Vologdin, 1937vápencový valoun v řečišti s průřezykoster schránek, valoun K, vzorek č. 517 v terénním deníku MŠ2717
Regulares Vologdin, 1937boční pohled na schránku částečně uvolněnou z vápence MŠ2404
Regulares Vologdin, 1937příčné průřezy kostrami schránek ve vápenci MŠ2409
Regulares Vologdin, 1937negativ spolu se zbytky dalších schránek(různé druhy) MŠ2413
Regulares Vologdin, 1937 neúplná kostra schránky, častečně uvolněná z horniny MŠ2537
Regulares Vologdin, 1937příčný průřez kostrou schránky ve vápenci MŠ2352
Regulares Vologdin, 1937příčné a šikmé průřezy kostrou schránky ve vápenci MŠ2347
Regulares Vologdin, 1937 vápencový valoun z řečiště s půřezy koster schránek MŠ2505
Regulares Vologdin, 1937příčné a podélné průřezy kostrou schránek ve vápenci MŠ2315
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2446
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2449
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2450
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2451
Regulares Vologdin, 1937 vápenec s průřezy koster schránek MŠ2453
Regulares Vologdin, 1937 neúplná kostra schránky, častečně uvolněná z horniny MŠ2534
Regulares Vologdin, 1937 červený vápenec s průřezy koster schránek MŠ2524

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]