Archeocyáti (Archaeocyatha)
Archeocyáti (lat. Archeocyatha) jsou vyhynulé organismy, které si vytvářely vápnité kostry kuželovitého až pohárovitého tvaru. Typická kostra má tvar na vrchol postaveného dvojvrstevného kužele. Vnitřní a vnější stěna obklopují centrální dutinu. Prostor mezi vnější a vnitřní stěnou se nazývá intervallum, který je členěn vertikálními a horizontálními dny. Archeocyáti žijí přisedle, koloniálně nebo solitérně a jsou považování za filtrátory.
Archaeocyáti byli prvními tvůrci pravých (často rozsáhlých a diverzifikovaných) útesů na světě. Centrem jejich vzniku ve spodním kambriu (počátkem stupně tommottu=vyšší terreneuvian, dosud nepojmenovaný 2. stupeň kambria, před ca 525 milióny let) byl zřejmě východ kontinentu Siberie (dnešní Sibiř), odkud se během následujícího stupně adtabanu (=třetí dosud nepojmenovaný stupeň kambria) rozšířili po celém světě. Jsou známy stovky jejich čeledí. Byli však vázáni na tropické a subtropické podmínky a mělká, dobře prokysličená moře. Vyskytují se pouze ve spodním kambriu, ve středním kambriu vymírají. Uvádějí se ovšem pochybné zbytky i svrchnokambrického stáří (z dnešní Antarktidy). Jsou známi z dnešní Sibiře, Mongolska, Severní Ameriky, Austrálie, Evropy (nejblíže našim hranicím se nachází Görtlitz, pochybné zbytky jsou však známy i od nás z krkonošsko-jizerského krystalinika). Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Archaeocyatha  Struktura schránky archaeocyathida *1 – mezera (intervallum) *2 – centrální dutina *3 – vnitřní stěna *4 – póry (všechny stěny a septa mají póry, zde kvůli zjednodušení zanedbáno) *5 – přepážka (septum) *6 – vnější stěna *7 – kořenovitý výrůstek (rhizoid) | ||
![[ENG]](img/vlajka-english.gif)
English 
Předchozí
Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]