• Úvod
• Paleontologie
• • Bakterie
  • Živočichové
  • • Prvoci
    • Mnohobuněční
    • • Žahavci
      • Lobopodi
      • Členovci
      • Měkkýši
      • Ostnokožci
      • Strunatci
      • Polostrunatci
      • Ramenonožci
      • Mechovky
      • Kroužkovci
      • • Mnohoštětinatci
        • Machaeridi
      • Hlavatci
      • Archeocyáti
      • Houby
  • Rostliny
  • Ichnofosílie
  • Problematica
  • Falzifikát
• Vyhledávání paleo
• Mapové hledání
• Stratigrafie
• Minerály a horniny
• Odkazy
• Rejstřík
• Kontakty
• Mapa stránek

      Kroužkovci (lat. Annelida) jsou červi s článkovaným tělem složeným z mnoha segmentů. Mají dobře vyvinuté vylučovací ústrojí, uzavřenou cévní soustavu a žebříčkovitou nervovou soustavu. Ústní otvor v hlavové části je umístěn ventrálně, v hltanu je často vyvinut složitý čelistní aparát složený z chitinózních destiček, které mohou být i zvápenatělé. Fosilní destičky bývají označovány jako skolekodonti. Kromě skolekodontů se nacházejí fosilizované vápnité nebo aglutinované schránky, stopy po jejich prohrabávání se sedimentem, velmi vzácně i otisky měkkých částí. V některých obdobích geologické historie (např. v karbonu, v terciéru) tvořily rourky kroužkovců i malé útesy. Známí jsou od prekambria do recentu. Nejstarší organismy podobné kroužkovcům jsou známí již z ediakarské fauny svrchního proterozoika. Jsou to původně mořští živočichové, jejich zástupci však pronikli i do sladkých vod a na souš. Mořští zástupci, jejichž fosilní zbytky jsou nejčastější, jsou většinou vagilně nebo sesilně bentičtí, epifaunní i infaunní.