| Hlavonožci (Cephalopoda)
Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
| Clymenia | | otisk deformované schránky | | Ich5037 | | Clymenia | | otisk deformované schránky | | Ich5040 | | Clymenia | | silně ovětralý průřez schránkou | | Ich5031 | | Clymenia | | otisk deformované schránky | | Ich5036 | | Clymenia wysogorskii Frech, 1902 | Rzehak (1910), Pl. 3, fig. 4 | 1/4 schránky | | Ich7173 | | Clymenia wysogorskii Frech, 1902 | Rzehak (1910), | část schránky, fragment | | Ich7176 | | Clymenia wysogorskii Frech, 1902 | Rzehak (1910), Pl. 2, fig. 10 | 1/3 schránky (=Clymenia recticosta Rzehak) | | Ich7175 | | Clymenia wysogorskii Frech, 1902 | Rzehak (1910), Pl. 3, fig. 5 | 1 schránka, 2x fragment dalších schránek | | Ich7174 | | Collignoniceras papaliformis | | | | p4028 | | Collignoniceras | | schránka s poškozeným ústím v pískovci | | YA810 | | Collignoniceras | | Astarte similis, Holičky, JZ od Osečné (okres Liberec), vrt GPUP č. 2699 na V okraji osady, hl. 141,5 m | | p6011 | | Collignoniceras woolgari | | | | p4029 | | Collignoniceras woolgari | | | | YA819 | | Collignoniceras woolgari | | úlomek schránky v slínovci | | YA811 | | Collignoniceras woolgari | | | | p4027 | | Collignoniceras woolgari | | negativ isolované schránky, průměr 15 mm | | YA815 | | Collignoniceras woolgari | | | | YA816 | | Collignoniceras woolgari | | | | YA820 | | Collignoniceras woolgari | | | | YA818 | | Collignoniceras woolgari | | | | p4479 |
|
![[ENG]](img/vlajka-english.gif)
English 
Předchozí