Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Hlavonožci

Hlavonožci (Cephalopoda)

      Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)schránka gerontického jedince s odlomeným vrcholem JM12
Cyrtocycloceras peccatum MarekMarek (1971), Pl. VIII, fig. 3shluk téměř úplných schránek efebických jedinců JM14
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)téměř úplná schránka efebického jedince, na jedné straně rozvětvená JM20
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)jádro ob. kom a fragmokon gerontického jedince (2 ks) JM26
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)téměř úplná shcránka gerontického jedince na ob. kom. odlomena JM27
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)téměr úplná schránka geron. jedince, na ob. kom poškozená JM34
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)fragmokon, vrchol a spodní část ob. kom. odlomena JM48
Cyrtocycloceras peccatum MarekMarek (1971), Pl. V, fig. 6téměř úplná schránka gerontického jedince JM1
Cyrtocycloceras peccatum Marekshluk téměř úplných schránek efebických jedinců JM13
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)téměř úplná schránka efebického jedince JM18
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)fragmokon JM32
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)nábrus vrcholové části fragmokonu JM40
Cyrtocycloceras peccatum MarekMarek (1971), text. fig. 8cnábrus obývací komory JM41
Cyrtocycloceras peccatum MarekMarek (1971), Pl. V, fig. 2-4, Pl. VIII, fig. 4, text. fig. 6btéměř úplná schránka geront.jedince,uprostřed přeražená,část chybí JM44
Cyrtocycloceras peccatum MarekMarek (1971), Pl. VIII, fig. 3shluk téměř úplných schránek efebických jedinců JM16
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)jádro ob. kom. a část fragmokonu (2 ks) JM17
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)vrcholová část schránky JM29
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)fragmokon gerontické schránky s odlomenou obývací komorou JM35
Cyrtocycloceras peccatum MarekAD, Marek (1971)nábrus fragmokonu a části obýv. komory JM39
Cyrtocycloceras peccatum MarekMarek (1971), text. fig. 5nábrus fragmokonu/16 komor/ JM3
Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]