Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Mlži

Mlži (Bivalvia)

      Mlži (lat. Bivalvia) jsou obyvateli mořského, brakického a sladkovodního prostředí. Jejich vápencovou a aragonitovou schránku, tvořenou dvěma miskami, chrání před okolním vodním prostředím organická vrstva - periostrakum. Misky spojuje v oblasti vrcholu organický vaz – ligament a uvnitř zámkové zuby a protilehlé zámkové jamky. Rovina souměrnosti probíhá většinou mezi miskami. Na povrchu schránek jsou různé skulptury, přírůstkové vrásky, valy nebo radiální žebra. Vnitřní část schránek pokrývá často perleť. Tělo mlžů tvoří především výrazná noha, plášť vylučující schránku, žábry a útrobní vak obsahující především zažívací ústrojí a další orgány. Svalový systém se upíná na vnitřní povrch schránky a slouží k jejímu zavírání, k vysunovaní a zasunování nohy, k zahrabávání do sedimentu a k zavěšení útrobního vaku. Mlži se živí mikroorganismy, nebo mikročásticemi organické hmoty. Proto nemají v ústech chitinózní radulu, která patří k výbavě ostatních tříd měkkýšů. Nejstarší a nejjednodušší mlži se doslova prožírají bahnitými a písčitými usazeninami. Jiní mlži požírají suspensi organické hmoty a mikroorganismů, která se tvoří těsně nade dnem a jiní získávají potravu filtrováním. Systematika mlžů je komplexní, založená na různých typech žaber, zámků, ligamentů, svalů a svalových vtisků na schránce a dalších znacích. Schránka, kterou tvoří plášť přirůstáním na okrajích misek, představuje ontogenetický vývoj každého jedince od nejrannějších stádií až do dospělosti. Studium funkční morfologie schránek současných mlžů umožňuje interpretovat způsoby života u většiny fosilních mlžů a zprostředkovaně jejich životní prostředí. Hlavní podmínkou pro život většiny mlžů je pevné ukotvení schránky v sedimentu, které umožňuje život v mírně nebo více proudící vodě a filtrování organických mikročástic a mikroorganismů s maximální úsporou energie. Mlži žijí buď zahrabaní v sedimentu, nebo zavrtaní ve dřevě či v pobřežních skalách, přichycení k substrátu pomocí byssových vláken, nebo přicementovaní k pevnému podkladu. Mlži jsou evolučně jednou z nejúspěšnějších skupin benthických organismů. Objevují se ve spodním kambriu, přežívají poměrně úspěšně všechna období masového vymírání v historii Země a postupně obsazují většinu nik, které nabízí dno vodního prostředí. V současnosti patří k nejhojnější třídě měkkýšů. Fosilní mlži se v Čechách vyskytují především v ordoviku, siluru a devonu klasické prvohorní pražské pánve Barrandienu, v moravském a slezském karbonu, v České křídové pánvi a v moravském mořském terciéru.

Autor: Jiří Kříž
anatomie mlž
Obr. 49: Schéma anatomie mlže
schránka
Obr. 49: Schránka mlže, popis
Alphabetic index:
  A   B   C   D   E   F   G   H   I   J   K   L   M   N   O   P   Q   R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybele2x levá miska JK9938
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá miska JK9943
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelenegativ od 9946 JK9947
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybele4x levá miska, neg. JK9957
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybele2x levá miska, 3x pravá miska JK9959
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybele3x levá miska, množství úlomků JK9863
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK10639
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá miska JK9920
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybele2x levá miska JK9925
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá miska JK9937
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK12630
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK12640
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelenegativ od 12649 JK12650
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK12653
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá, negaiv JK12637
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK12639
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK12643
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelenegativ od 12651 JK12652
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK12660
Pterinopecten (Pterinopecten) cybele cybelelevá JK12664

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]