| Hlavonožci (Cephalopoda)
Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Orthoceras | | průřez + fragmenty trilobitů | | KOS2837 | Orthoceras | Manda et al. (2022/2023), Fig. 4H | vrstevní plocha s juvenilními hlavonožci, Orthoceras crinoideum | | SM395 | Orthoceras | | pozitiv a negativ smáčklé stránky | | PB1308 | Orthoceras | | fragment schránky | | CW848 | Orthoceras | | část schránky | | VF969 | Orthoceras | | negativ části schránky s částí vypreparované sifonální trubice (asi 1cm) | | CW801 | Orthoceras | | větší část schránky - jádro | | VF1107 | Orthoceras | | část schránky | | VF1022 | Orthoceras | | fragment schránky velkého druhu g. Orthoceras (?) | | VF1023 | Orthoceras | | část schránky | | JK18702 | Orthoceras | | fragment ulity | | VF1006 | Orthoceras | | fragment ulity | | VF1007 | Orthoceras | | fragment jádra schránky s přisedlým conchicolitem | | BK45 | Orthoceras | | několik schránek | | AH426 | Orthoceras | | několik gracilních schránek | | AH436 | Orthoceras | | několik gracilních schránek | | AH435 | Orthoceras | | fragment schránky | | JP74 | Orthoceras | | jádro schránky | | JP1428 | Orthoceras | | fragmenty jáder schránek | | CW1470 | Orthoceras | | fragmeny jádra schránky, pozitiv a negativ | | CW1471 |
|