Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Mlži

Mlži (Bivalvia)

      Mlži (lat. Bivalvia) jsou obyvateli mořského, brakického a sladkovodního prostředí. Jejich vápencovou a aragonitovou schránku, tvořenou dvěma miskami, chrání před okolním vodním prostředím organická vrstva - periostrakum. Misky spojuje v oblasti vrcholu organický vaz – ligament a uvnitř zámkové zuby a protilehlé zámkové jamky. Rovina souměrnosti probíhá většinou mezi miskami. Na povrchu schránek jsou různé skulptury, přírůstkové vrásky, valy nebo radiální žebra. Vnitřní část schránek pokrývá často perleť. Tělo mlžů tvoří především výrazná noha, plášť vylučující schránku, žábry a útrobní vak obsahující především zažívací ústrojí a další orgány. Svalový systém se upíná na vnitřní povrch schránky a slouží k jejímu zavírání, k vysunovaní a zasunování nohy, k zahrabávání do sedimentu a k zavěšení útrobního vaku. Mlži se živí mikroorganismy, nebo mikročásticemi organické hmoty. Proto nemají v ústech chitinózní radulu, která patří k výbavě ostatních tříd měkkýšů. Nejstarší a nejjednodušší mlži se doslova prožírají bahnitými a písčitými usazeninami. Jiní mlži požírají suspensi organické hmoty a mikroorganismů, která se tvoří těsně nade dnem a jiní získávají potravu filtrováním. Systematika mlžů je komplexní, založená na různých typech žaber, zámků, ligamentů, svalů a svalových vtisků na schránce a dalších znacích. Schránka, kterou tvoří plášť přirůstáním na okrajích misek, představuje ontogenetický vývoj každého jedince od nejrannějších stádií až do dospělosti. Studium funkční morfologie schránek současných mlžů umožňuje interpretovat způsoby života u většiny fosilních mlžů a zprostředkovaně jejich životní prostředí. Hlavní podmínkou pro život většiny mlžů je pevné ukotvení schránky v sedimentu, které umožňuje život v mírně nebo více proudící vodě a filtrování organických mikročástic a mikroorganismů s maximální úsporou energie. Mlži žijí buď zahrabaní v sedimentu, nebo zavrtaní ve dřevě či v pobřežních skalách, přichycení k substrátu pomocí byssových vláken, nebo přicementovaní k pevnému podkladu. Mlži jsou evolučně jednou z nejúspěšnějších skupin benthických organismů. Objevují se ve spodním kambriu, přežívají poměrně úspěšně všechna období masového vymírání v historii Země a postupně obsazují většinu nik, které nabízí dno vodního prostředí. V současnosti patří k nejhojnější třídě měkkýšů. Fosilní mlži se v Čechách vyskytují především v ordoviku, siluru a devonu klasické prvohorní pražské pánve Barrandienu, v moravském a slezském karbonu, v České křídové pánvi a v moravském mořském terciéru.

Autor: Jiří Kříž
anatomie mlž
Obr. 49: Schéma anatomie mlže
schránka
Obr. 49: Schránka mlže, popis
Alphabetic index:
  A   B   C   D   E   F   G   H   I   J   K   L   M   N   O   P   Q   R   S   T   U   V   W   X   Y   Z 
Praenucula disparpravá miska JK14612
Praenucula disparlevá miska CW1588
Praenucula disparlevá miska CW1914
Praenucula disparjuvenilní jedinec CW1573
Praenucula dispar (Barrande, 1881)dvojmiska se zachovaným zámkem YA2735
Praenucula dispardvojmiska - a PO160
Praenucula dispar (Barrande, 1881)jádro misky v hornině, pěkný vrchol JK19072
Praenucula dispar (Barrande, 1881)dvojmiska, pozitiv a negativ OZ85
Praenucula dispardvojmiska s dobře zachovaným zámkem CW1881
Praenucula disparpravá miska se svalovými vtisky CW1882
Praenucula disparpravá miska (pozitiv + negativ) CW1596
Praenucula disparlevá miska (pozitiv + negativ) CW1574
Praenucula dispar2x malé jádro dvojmisky CW1790
Praenucula disparjádro dvojmisky CW661
Praenucula dispardvojmiska a negativ CW1737
Praenucula disparpravá miska CW1903
Praenucula disparjádro levé misky se svalovým vtiskem, pozitiv a negativ CW1743
Praenucula disparjádro dvojmisky v butterfly pozici, mírně poškozeno CW1751
Praenucula disparpravá miska CW1591
Praenucula disparkamenné jádro, výrazné svalové vtisky JP607

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]