Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Hlavonožci

Hlavonožci (Cephalopoda)

      Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Heteroceras (Argvethites)Vašíček (1972), Pl. V, fig. 5, 6negativ téměř úplné schránky (fig.6) a hákovitá část schránky(fig.5) ZV68
Hexameroceras panderičást jádra schránky JB628
Hexamerocerasneúplná schránka VF533
Hexamerocerasneúplná schránka VF520
Holcodiscus gastaldianusdeformovaná schránka XB259
HolcodiscusVašíček (1972), Pl. XIV, fig. 7neúplná schránka, pův. č.T9/21 ZV65
HolzapfelocerasChlupáč a Turek (1983), Pl. 18, fig. 8neúplná schránka v hornině Ich5352
Holzapfelocerasjádro celé schránky a jeho negativ v břidlici Ich5357
HolzapfelocerasChlupáč a Turek (1983), Pl. 18, fig. 9otisk schránky v břidlici Ich5350
HolzapfelocerasChlupáč a Turek (1983), Pl. 18, fig. 6otisk schránky v břidlici Ich5351
Holzapfelocerasnegativy úplných schránek v břidlici Ich5354
HolzapfelocerasChlupáč a Turek (1983), Pl. XVIII, fig. 10otisk schránky v hornině Ich5360
HolzapfelocerasChlupáč a Turek (1983), Pl. 18, fig. 16-17isolovaná schránka, jádro Ich5349
Holzapfelocerasdefomované jádro celé schránky v břidlici Ich5356
Holzapferocerasdeformovaná schránka v břidlici Ich5440
HolzapferocerasAD, Chlupáč a Turek (1983), použit při popisuschránka v břidlici Ich5441
Inversoceras perversum perversumčást jádra rovné schránky JB541
Inversocerasneúplná schránka LC80
Inversocerasčást schránky LC122
Inversocerasčást schránky LC127
Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]