Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Hlavonožci

Hlavonožci (Cephalopoda)

      Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Isorthoceras Flower, 19624 fragmenty jádra schránky JK19097
Karsteniceras beyrichilumachela špatně zachovaných schránek XB262
Kionoceras bacchusManda (1996), fig. 3části zlomeného septa SM394
Kionoceras doricumčást jádra rovné schránky JB544
Kionoceras doricumfragment ulity VF1005
Kionocerasfragment ulity, pyritizovaný povrch VF1040
Kionocerasvrcholy schránek LC83
Kokenia tenuissima p6102
Kokenia tenuissimaChlupáč (1977), Pl. IV, fig. 4otisk schránky v hornině Ich5402
Kopaninoceras affamoenumneúplná schránka LC22
Kopaninoceras affamoenumneúplné schránky LC15
Kopaninoceras barbarumčást schránky LC86
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857AD. Manda et al. (2022/2023)části korodovaných jader schránky SM406
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857AD. Manda et al. (2022/2023), Fig. 13C, Dlehce sploštělá schránka SM401
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857AD. Manda et al. (2022/2023), Fig. 13Hdeska hlavonožcového vápence s asociací SM404
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857AD. Manda et al. (2022/2023), Fig. 13Apozitiv, negativ SM400
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857fragmenty jadra schránky SM409
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857AD. Manda et al. (2022/2023)fragment jadra schránky SM407
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857Manda et al. (2022/2023), Fig. 13Fmalá deska se třemi fragmenty schránek SM402
Kopaninoceras fluminense Meneghini, 1857dvě schránky, jádra VF138
Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]