| Hlavonožci (Cephalopoda)
Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Orthoceras | | velká /13cm dlouhá/ schránka a,b | | PB38 | Orthoceras | | část schránky, jádro | | PB480 | Orthoceras | | negativ části schránky v konkreci (ze skulpturou) | | PB494 | Orthoceras | | | | PP548 | Orthoceras | | fragment velké schránky zach. v křemité konkreci | | VK105 | Orthoceras | | schránka | | SZ73 | Orthoceras | | pozitiv+negativ | | SZ74 | Orthoceras | | 38 mm dlouhá část schránky | | VL1818 | Orthoceras | | | | XB342 | Orthoceras | | schránka v hornině | | YA3075 | Orthoceras | | meraspidní jedinec - transitory pygidium a posunutý trup (otisk vnitřní a vnější strany exoskeletonu) | | MŠ6049 | Orthoceras | | | | Ich6186 | Orthoceras | AD Peršín a Budil (2009), Český kras, lokalita 5. 1 a 5. 2 | pozitiv části velké (a) a negativ části malé (b) příčně žebrované schránky | | JP15 | Orthoceras | | | | p2025 | Orthoceras | | Zbytky ca 10 špatně zachovalých schránek v šedočerném jílovci | | PB752 | Orthoceras | | největší nalezený jedinec | | p3864 | Orthoceras | | three fragments with nice sculpture (a, b, c) | | XA902 | Orthoceras | | rozpadlé úlomky schránky v konkreci (pozitiv a negativ, a,b) | | PB495 | Orthoceras | | pozitiv+negativ | | SZ66 | Orthoceras | | | | PB718 |
|