Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Hlavonožci

Hlavonožci (Cephalopoda)

      Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Anarcestesjeden kus p6437
Anarcestesisolovaná schránka, jádro PP686
Anarcestes p3744
Anarcestesbřidlice přechodního vývoje p5037
Anarcestesjeden kus p6436
Anarcestesisolovaná schránka, jádro PP682
Ancyloceras (Audouliceras) fallauxiVašíček (1972), Pl. VII, fig. 1spirální část schránky, pův. č. K3/026 ZV30
Anetoceras (Anetoceras) solitariumAD, Chlupáč a Turek (1983), použit při popisuotisk schránky v hornině Ich5362
Anetoceras (Anetoceras) solitariumChlupáč a Turek (1983), Pl. 1, fig. 10otisk schránky v hornině, negativ Ich5257
Anetoceras (Anetoceras) solitariumChlupáč (1976), Pl. 1, fig. 2část schránky, isolovaná jádro Ich5166
Anetoceras (Anetoceras) solitariumChlupáč a Turek (1983), Pl. 1, fig. 3část schránky v hornině (positiv) Ich5258
AnetocerasChlupáč a Turek (1983), Pl. I, fig. 11jeden kus JB324
Anetoceras (Teneroceras) hunsruechianumChlupáč (1983), fig. 3B, Pl. 3, fig. 5 Ich5167
Anetoceras (Teneroceras) hunsrueckianumChlupáč a Turek (1983), Pl. 3, fig. 7otisk schránky v hornině Ich5405
Anetoceras (Teneroceras) hunsrueckianumAD, Chlupáč a Turek (1983), použit při popisuotisk části schránky Ich5379
Anetoceras (Teneroceras) hunsrueckjanumAD, Chlupáč a Turek (1983), použit při popisučást schránky v břidlici Ich5292
Anetoceras (Teneroceras) hunsrueckjanumneúplné otisky schránek v břidlici Ich5293
Anetoceras (Teneroceras) oriensAD, Chlupáč a Turek (1983), použit při popisuotisky části schránek v břidlici Ich5467
Anetoceras (Teneroceras) oriensChlupáč a Turek (1983), Pl. 2, fig. 9část schránky v břidlici Ich5368
Anetoceras (Teneroceras) oriensChlupáč a Turek (1983), Pl. 2, fig. 7část schránky v břidlici Ich5363
Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]