| Hlavonožci (Cephalopoda)
Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Phragmoceras broderipi | | část schránky | | VF204 | Phragmoceras broderipi | | fragment ulity | | VF966 | Phragmoceras broderipi broderipi | | | | SM36 | Phragmoceras broderipi broderipi | | | | SM53 | Phragmoceras broderipi broderipi | | | | SM96 | Phragmoceras broderipi broderipi | | | | SM64 | Phragmoceras broderipi broderipi | | kus slepený ze 2 částí, původní e.č. T53 | | SM422 | Phragmoceras broderipi broderipi | | neúplná schránka ve velkém litologickém vzorku | | SM391 | Phragmoceras broderipi broderipi | | původní e.č. LISP/17 | | SM414 | Phragmoceras broderipi broderipi | Manda (2008a), fig. 6EF | | | SM70 | Phragmoceras broderipi broderipi | | | | SM65 | Phragmoceras broderipi broderipi | | kus slepený z více částí, původní e.č. T57 | | SM419 | Phragmoceras broderipi broderipi | Manda (2008a), fig. 3JK | | | SM55 | Phragmoceras broderipi broderipi | | kus slepený z více částí, původní e.č. T51 | | SM418 | Phragmoceras broderipi broderipi | | | | SM66 | Phragmoceras broderipi broderipi | | kus slepený ze 2 částí, původní e.č. T54 | | SM420 | Phragmoceras broderipi broderipi | | | | SM67 | Phragmoceras broderipi broderipi | | kus slepený ze 2 částí, původní e.č. T9 | | SM421 | Phragmoceras broderipi sublaeve | | fragment velké schránky se svalovými vtisky | | VF708 | Phragmoceras broderipi sublaeve | Manda (2008a), fig. 7 AB | | | SM71 |
|