Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Hlavonožci

Hlavonožci (Cephalopoda)

      Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Protobactrites styloideumtaké Cardiola gibbosa p3560
Protokinoceras YA109
Protophargmoceras murchisoničást jádra schránky JB625
Protophargmoceras murchisoničást jádra prohnuté schránky JB416
Protophargmoceras murchisoničást jádra prohnuté schránky JB524
Protophargmoceras murchisonijádro prohnuté schránky JB384
Protophargmoceras murchisonijádro prohnuté schránky JB385
Protophragmoceras murchisoničást jádra prohnuté schránky JB361
Protophragmoceras murchisoničást jádra prohnuté schránky JB579
Protophragmocerasčást jádra rovné schránky JB514
Protophragmocerasčást schránky VF1177
Protophragmocerasčást jádra prohnuté schránky JB463
ProtoxyclymeniaChlupáč (1966b), Pl. 4, fig. 2-3úlomek schránky částečně zachovaný jako jádro, švy Ich5014
Pseudobactites bicarinatus p3618
Pseudobactites icarinatusčást jádra rovné schránky JB422
Pseudobactrites bicarinatusmladá stadia mlžů p4817
Pseudobactrites bicarinatusAD Budil et al. (2013)pozitiv a negativ schránky PB845
Pseudobactrites bicarinatusčtyři kusy p6425
Pseudobactritesčást schránky VK58
Pseudocycloceras ajassizičást jádra rovné schránky JB417

Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]