| Hlavonožci (Cephalopoda)
Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Teicherticeras discordans | | otisk v hornině | | Ich5839 | Teicherticeras discordans | | otisk neúplné schránky v hornině | | Ich5846 | Teicherticeras discordans | | otisk části schránky v hornině | | Ich5861 | Teicherticeras discordans | | otisky schránky v hornině | | Ich5333 | Teicherticeras discordans | | | | Ich5334 | Teicherticeras discordans | | otisk v hornině | | Ich5838 | Teicherticeras discordans | | otisk schránky v hornině | | Ich5847 | Teicherticeras discordans | | otisk v hornině | | Ich5835 | Teicherticeras discordans | | otisk schránky v hornině | | Ich5849 | Teicherticeras discordans | | otisk části schránky v hornině | | Ich5851 | Teicherticeras discordans | | otisk schránky v hornině | | Ich5852 | Teicherticeras senior | | otisky části schránky v břidlici | | Ich5431 | Teicherticeras senior | Chlupáč a Turek (1983), Pl. 2, fig. 5 | otisk schránky v hornině | | Ich5429 | Teicherticeras senior | | otisk schránky v hornině | | Ich5428 | Teicherticeras senior | | otisk schránky v hornině | | Ich5430 | Teicherticeras senior | Chlupáč a Turek (1983), Pl. 2, fig. 3 | otisk schránky v břidlici | | Ich5427 | Tetrameroceras Hyatt, 1884 | | schránka | | VF1176 | Thalessoceras amaltheum | | jádro schránky (Koš. č. 2095, 2090) | | KOS1258 | Thalessoceras | | | | p487 | Thoracoceras corbulatum | | | | p484 |
|