| Hlavonožci (Cephalopoda)
Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Cephalopoda Cuvier, 1797 | | část schránky | | PO70 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | zbytky schránky | | PO60 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | zbytek schránky | | VF325 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | část schránky | | VF169 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | část schránky | | VF686 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | část schránky | | AN346 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | část schránky | | VF197 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | tufitický vápenec s hlavonožci - jádro | | JK18134 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | tufitický vápenec s hlavonožci - jádro | | JK18135 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | část ulity velkého hlavonožce | | VL2249 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | fragment schránky - vrcholová část | | JK18911 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | aptych | | CW961 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | fragment schránky | | CW902 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | fragment schránky | | CW903 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | pozitiv a dva negativy neurčitelného fragmentu | | CW805 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | fragment schránky | | CW901 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | fragment schránky | | JK18322 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | fragment schránky, pozitiv a fragment negativu | | CW184 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | | | PP685 | Cephalopoda Cuvier, 1797 | | zbytek schránky + mechovka (pozitiv, negativ) | | RŠ523 |
|