Česká geologická služba
Virtuální muzeum
Úvod  > Paleontologie > Živočichové > Mnohobuněční > Měkkýši > Hlavonožci

Hlavonožci (Cephalopoda)

      Hlavonožci (lat. Cephalopoda) jsou nejvýše organizovanou třídou měkkýšů se značně složitou stavbou těla. Jsou to velmi pohybliví aktivní dravci, většinou nektonní či nektobentičtí. Mají vysoce vyvinutou nervovou soustavu a další, především smyslové orgány (zárodek lebky, komorové oči se sklivcem srovnatelné s obratlovci umožňující barevné vidění) a velmi účinné orgány sloužící k lovu, zpracování kořisti, obraně i pohybu. Tělo hlavonožců je bilaterálně souměrné, rozdělené na hlavu a vakovitý trup. Noha se morfologicky modifikovala na ramena, chapadla obklopující ústní otvor a na nálevku (hyponom) sloužící k reaktivnímu způsobu pohybu. Ramena jsou vyzbrojena přísavkami či háčky. Ústa jsou vyzbrojena čelistmi, potrava je dále rozmělňována radulou. Charakteristickým znakem hlavonožců je vnější vápnitá schránka, která se u dvoužábrých stává schránkou vnitřní a je z části, nebo zcela redukovaná. Má tvar protáhlého kužele, různě prohnutého, nebo spirálně svinutého kužele. Na vrcholu schránky (apex) je zachována protokoncha (embryonální schránka), na opačném konci se nachází ústí, u některých zástupců štěrbinovitě zúžené laloky obústí. V orální (přední) části schránky se nachází velká obývací komora, v níž je umístěno tělo živočicha. Adapikální část schránky je rozdělena přepážkami (septy) na sérii plynových komor, které dohromady tvoří fragmokon (hydrostatické zařízení - plovák s regulovatelným vznosem). Všechny komory schránky jsou propojeny sifonální trubicí. Její tvar, struktury a umístění patří k významným diagnostickým znakům "loděnkovitých" hlavonožců. Linie připojení sept na stěnu schránky se nazývá sutura. U "loděnkovitých" je její průběh víceméně přímý a kolmý k ose schránky, případně je mírně zprohýbána. U amonitů je její průběh velmi složitý a rozčlenění i průběh sutury jsou důležitými diagnostickými znaky. Hlavonožci jsou výhradně mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se od spodního kambria do recentu. V kambriu osidlovali teplá šelfová moře, od ordoviku pronikali i do chladnějších oblastí. Od devonu začínají pronikat i do větších hloubek (v současnosti osidlují pravděpodobně i nejhlubší části oceánů). Je známo více než 100 000 fosilních druhů. V některých geologických obdobích jejich zbytky patří mezi horninotvorné fosílie.
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)část schránky dospělce překrytá pískovcem AN549
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976) AN507
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976) AN510
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)úplný dospělý jedinec skládající se z 5 částí, neúčelné slepovat AN527
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)téměř úplná schránka mladého jedince AN540
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)vnitřní část schránky dospělého jedince AN555
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)část schránky tvořená čtyřmi septy a částí vnitřního závitu AN523
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)téměř kompletní schránka dospělého jedince - skládá se ze 3 kusů, neúčelné slepit AN495
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)téměř kompletní schránka juvenilního jedince AN496
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)septum s otvorem po sifonální trubici a částí schránky AN498
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976) AN508
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)dospělý jedinec rozpadlý na 4 části a množství drobných úlomků v krabiččce AN529
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)dospělý jedinec rozpadlý na 6 částí s úlomky schránky v krabiččce AN530
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)část schránky dospělého jedince s vyvinutým žebrováním AN535
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)téměř kompletní schránka mladého jedince AN545
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)2 vnitřní závity schránky náležící různým jedincům AN548
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)vnitřní část schránky dospělého jedince AN554
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)část schránky s blíže neurčeným serpulidem přitmeleným na vnější straně závitu AN521
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)část schránky tvořená čtyřmi septy AN522
Euciphoceras argentinae (del Valle et al., 1976)téměř kompletní schránka AN525
Virtuální muzeum České geologické služby, www.geology.cz, (C) Česká geologická služba, 2011 , v.0.99 [13.12.2011]