• Úvod
• Paleontologie
• • Bakterie
  • Živočichové
  • • Prvoci
    • Mnohobuněční
    • • Lobopodi
      • Žahavci
      • Členovci
      • Měkkýši
      • Ostnokožci
      • • Lilijice
        • Somasteroida
        • Cystoidi
        • Hvězdice
        • Hadice
        • Stylophora
        • Edrioasteroidi
        • Ježovky
        • Eocrinoidi
        • Glyptocystidi
        • Blastoidi
        • Homoiostelea
        • Homostelea
      • Strunatci
      • Polostrunatci
      • Ramenonožci
      • Mechovky
      • Kroužkovci
      • Hlavatci
      • Archeocyáti
      • Houby
  • Rostliny
  • Ichnofosílie
  • Problematica
  • Falzifikát
• Mapové hledání
• Vyhledávání paleo
• Stratigrafie
• Minerály a horniny
• Odkazy
• Rejstřík
• Kontakty
• Mapa stránek

      Cystoidi (lat. Cystoidea) mají vakovitou téku, která se skládá z vysokého počtu nepravidelných destiček v několika řadách. Ústní otvor je na horní straně téky, k ústnímu otvoru přiléhá většinou pět ambulakrálních brázd. Mezi příústními deskami vybíhá pyramidovitý anální otvor z pěti či více análních desek (anální pyramida). S výjimkou desek u ústí mají všechny desky téky párovité otvory (diplopóry). Cystoidi často neměli stonek k přichycení, ale přisedali rozšířenou bází k pevnému povrchu nebo měli spodní část vakovité téky zabořenou do sedimentu.

Cystoidi žili přisedle, často ve skupinách, zejména v mělkých vodách a měli zřejmě vyšší toleranci na zvířený sediment.

Objevují se na počátku ordoviku, v jeho průběhu dosahují maxima rozvoje. Od siluru ustupují a mizí na konci devonu.

Zdroj
Kvaček et al. (2000)""Základy systematické paleontologie I.".", upraveno
Mergl, 2002, upraveno

"Cystoidea" z Ernst Haeckelova (1904) díla "Kunstformen der Natur"
Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haeckel_Cystoidea.jpg

Barrandocarpus jaeckeli XB781

Caleidocrinus multiramus XB796

Codiacystis bohemica Barrande, 1887 XB799

Echinosphaerites bohemicus XB801

Orocystites helmhackeri p4876

Ve virtuálním muzeu je evidováno celkem 659 vzorků